Tvorba webových stránek a eShopůZaložit webové stránkyZaložit e-shop

ČLÁNKY - 2009

 

[ 149 – 31.12.2009 ] Guiltiness (provinilost)

 

Tato skladba s opět perfektním textem je mou nejoblíbenější skladbou z alba Exodus .

Proto vám chci něco povědět o tom co leželo pocelá léta v archívu.

 

Živý záznam existuje poze jeden a to hned z prvního koncertu turné Exodus ve dne 1.7.1977 z Londýnského Rainbow divadla . Pak jakoby se po této skladbě slehla zem , nevím proč ji později někde nepředvedl. >>> ZDE <<< si tuto jedinečnou živou verzi vyhledejte a poslechněte , tato verze se mi zdá býti ještě daleko lepší než verze která byla vydána na desce Exodus , a to možná i díky její dvojnásobné délce . Skladba v takové délce ale nebyla zahrána nějakou náhodou , >>> ZDE <<< si poslechněte záznam z Basing Street Rehealsals , tato jedna z posledních studiových zkoušek před novým turné trošku předpovídá časové rozpoložení této skladby . Jen doplním že tato studivá zkouška je datována na 24.květen 1977.

 

   

 

Existuje spousty fotek z Londýnského Rainbow divadla , protože ale jak jsem již několikrát zmínil – koncerty byly čtyři a to od 1.do 4.června , to má za důsledek , že nevím která fotka kam patří , tak třeba se trefím tou správnou.

 

Tímto článkem uzavírám velmi štědrý rok tohoto webu , letos jsem napsal 127 článků a já doufám že budu nadále takto pokračovat i v roce 2010. V novém roce vám přeji  vše jen dobré , váš Eboko.

 

[ 148 – 25.12.2009 ] Pinecrest Country Club 1978

 

Tak dnes trošku změním téma , po celý měsíc jsem psal o začátcích u Island Records , dnes ale něco málo zmíním o dalším mezníku v Kaya Turné , které co se týče hudebního provedení poslouchám nejraději.

 

  

 

Jak tak koukám , v audio ukázkách kterých je zde hromada je snad pouze jednou skladba „Easy Skanking“ , to musím dnes změnit. Tahle skladba mi přijde jako naprostá pohodička . Zalistoval jsem v archívech roku 1978 , existuje spousta verzí , tuto skladbu na tomto turné hrál pokaždé ale nadruhou stranu se mi zdá že je pokaždé zahrána jinak než jí známe z desky Kaya . Jen z dvou záznamů cejtím jistou podobnost , první záznam této skladby pochází z Music Hall v Bostonu (8.6.) a druhý záznam pochází z Pinecrest Country Clubu v Sheltonu , tento koncert je datován na 14.červen 1978. >>> ZDE <<< vám tuto verzi zanechávám , pro zpříjemnění dnešního svátku , který je alespoň pro mě určený k relaxaci.

 

  

 

Fotografie které doplňují tento článek pochází z onoho vystoupení .

Zajímavostí může být Bobovo košile v které vystoupil další den v Newyorském Waldorf Astoria Hotelu kde měl tiskovou konferenci kvůli prezentaci nové desky Kaya , právě zde při této příležitosti obdržel Mírovou cenu OSN . O tomto předání jsem napsal i v článku číslo 36 , váš Eboko.

 

[ 147 – 21.12.2009 ] Malé poohlédnutí se za albem  Natty Dread

 

Štědrý den je sice až ve čtvrtek ,dalo by se říci že já ho už mám dnes , poštou mi dorazilo LP alba Natty Dread …  A tak něco sepíšu . Teď zpětně je zajímavé rozložení skladeb na živých vystoupeních Boba . Když se podívám na tracklist tohoto alba , vidím první skladbu „Lively Up Yourself“ , tato skladba se již vyskytuje na turné k deskám Catch a Fire i Burnin v roce 1973 , je tedy první skladbou kterou Bob zkoušel pro další desku . >>> ZDE <<< si ji můžete poslechnout ze dne 31.10.1973 z vystoupení v americkém KSAN Broadcast v Sausallitu a nebo také jsem dole umístil video ze studia  Island Records z roku 1974.

 

 

 

Jsou tu ale další fakta . Skladby z tohoto alba Bob neustále používal až do konce kariéry .  zhruba shrnu jaké skladba v jakém roce nejčastěji hrál .

 

Lively Up Yourself – 1973 až 1980

No Woman No Cry – 1975 až 1980

Them Belly Full –  1979

Rebel Music – 1978

So Jah Seh – 1975

Natty Dread – 1980

Bend Down Low – 1975 až 1976

Talking Blues – 1980

Revolution – 1980

 

Tak mě napadá , protože jak jsem už zmínil na diskuzním foru na serveru www.lide.cz  , budu pro vás vytvářet k vánocům speciální výběr ze své jedinečné sbírky , tak tedy 24.12. sledujte web .

Přeju dopředu , poklidné prožití svátků vánočních , váš Eboko.

 

 
 

[ 146 – 15.12.2009 ] Burnin UK turné 1973

 

The Wailers přišly do Anglie v listopadu 1973 na turné podporující nové album Burnin . Toto turné bylo nejkratší v Bobovo později bohaté kariéře , netrvalo ani dva měsíce  a tak určitě tušíte proč tomu tak bylo . Na turné zaskakoval Joe Higgs místo Bunnyho který kapelu definitivně ale bez nějakých hádek opustil , zatímco Peter Tosh se hádal s Bobem a s Wyou skoro každý den , to mělo za následek že po tomto turné kapelu opustil . Rozhodně se všem ulevilo , krok to byl správný.

 

 

 

Na propagaci nového alba Burnin provedli před koncertním turné test který byl opět natočen v Top Gear BBC Studiu ve dne 26.11. Z nehož je zaznamenán archív který obsahuje tyto skladby : „Kinky Reggae“ , „You Cant Blame The Youth“ (nalistujte >>> ZDE <<<) , „Get Up Stand Up“ a kraťoučké „Interview“ .

Poté se vydali na krátké turné , vystoupily v městech jako jsou : Nottingham , Bradford , Birmingham ,Stafford , Blackpool ,Liverpool , Doncaster , Leeds , Manchaster a Northampton.

Fotografie nahoře pojednává o koncertu v Blackpoolu 22.11. Přesto ale jediný zaznamenaný je koncert z Leedsu který byl na programu 27.11.,tento koncert byl oficiálně vydán až po letech , pod názvem Burnin DELUXE , kde slouží jako druhé CD. Toď odemne prodnešek vše , váš Eboko.

 
 

[ 145 – 9.12.2009 ] Propagace desky Catch A Fire

 

Už je to třetí den co skoro v kuse poslouchám archívy z roku 1973 . Možná za to může také chrumné počasí , po kterém se cítím ospale a nejraději bych prospal celý den , právě tyto záznamy mi dávají energii pro tyto dny ,protože v roce 1973 hráli The Wailers snad v nejsvižnějším tempu , co od nich znám a právě toto mě dnes inspiruje v psaní.

 

 

 

1.května 1973 zahájily The Wailers velmi intenzivní propagaci své první desky u Island Records – Catch A Fire . Vystupují v BBC Top Gear Studiu , tento záznam je zachycen na audio pásce a obsahuje skladby jako jsou : „Slave Driver“ , „Stir It Up“ , „Concrete Jungle“  a „Rastaman Chant“ , z těchto čtyř skladeb jsou dvě zachyceny na videozáznam a zazněli v televizi – „Stir It Up“ a „Concrete Jungle“ (viz. Videozáznam dole)  , je to naprostá klasika , audiozáznam se často šíří pod názvem „First Island Session“.

 

 

 

V BBC Top Gear studiu vystupovalo více kapel , před tím než se stali slavnými , mimo The Wailers zde vystupovali i Led Zeppelin nebo Pink Floyd a tento nepostradatelný hudební program britského veřejnoprávního vysílání funguje již od roku 1967 . Tyto vystoupení uváděl pro britské posluchače nedávno zesnulý John Peel , který když uslyšel jamajské The wailers byl přímo nadšený a 20.května se dohodl s Chrisem Blackwellem a s kapelou , že 24.května BBC odvysílá i živé vystoupení které se mělo odehrávat  v Londýnském Paris Theatre. Dnes je tento archívní audio záznam nejstarším , koncertním záznamem The Wailers.

>>> ZDE <<< si nalistujte skladbu „No More Trouble“ právě z tohoto vystoupení.

Fotografie nahoře pochází z tohoto vystoupení , cenná je tím , že zde účinkuje Bunny „Wailer“ Livingston , který jak je známo uprostřed turné k této desce kapelu opustil.

Váš Eboko.

 

[ 144 – 7.12.2009 ] Sundown – England 1973

 

Dnes ráno jsem se zaposlouchal do tohoto archívu který se konal dne 27.května 1973 v Sundown , Edmonton – Hitchine Herts v Anglii . Některé z vás může název plést , tato show se nekonala v Kanadské metropoli v Edmontonu nýbrž v Anglickém Londýně .

 

 

 

Bob Marley a The Wailers zde nebyly hlavními hvězdami číslo jedna , v těchto dobách je znal jen málokdo . Myslím si že je spíše už znali posluchači z USA kde Bob předtím koncertoval ale v Londýně byli spíše pro místní velkou neznámou a to i přesto že se dnes již klasická deska Catch A fire nahrávala právě v Londýně.  Na této akci byl hvězdou číslo jedna Desmond Dekker a Bob s the Wailers pouze  na vystoupení přikývli a show uzavírali jako speciální hosté , jak si ostatně můžete přečíst na letáku , který jsem umístil nahoře.

 

Tento koncert se řadí do turné k desce Catch A Fire ale pomalu otevírá pro veřejnost i desku Burnin´ , díky skladbě „Get Up Stand Up“ která zde zazněla . Tohoto koncertu se ale už nezůčastnil Bunny Wailer a zastoupil ho rovnocenně Joe Higgs , Peter Tosh také nechtěl vystoupit , nakonec ho ale Bob přemluvil , vznikl tak záznam který je v mnoha ohledech perfektní , zcela tak definuje atmosféru k rebelantskému období roku 1973.

 

 

 

Audio archív je sejmutý z videozáznamu , obsahuje tři skladby : „Slave Driver“ , „Stop That Train“ a také „Get Up Stand Up“ . A já abych vám doplnil mimo videozáznamu který jsem k článku vložil i prostřední skladbu , která byla z videozáznamu z nějakého pro mě neznámého důvodu vystřižena . Mohlo jít o technické problémy , protože z celého vystoupení tohoto dne se zachovaly právě jen tyto tři skladby a nic jiného . I přesto si myslím že je to veliký zážitek si tento archív poslechnout a

>>> ZDE <<< si nalistujte a stáhněte onu prostřední skladbu .

Váš Eboko.

 

[ 143 – 6.12.2009 ] Want More – Hamburg 1976

 

Tento měsíc bude možná z mojí strany slabší , ale tak máte aspoň spoustu času i na mé předešlé články . Všude se tvrdí že vánoce jsou svátky klidu a míru , tomu bych chtěl věřit , vánoce jsouale spíše svátky nervů a stresu . My co pracujeme ve „službách“ o tom víme moc a moc , proto omluvte do toho 24.ho mou slabou činnost .

 

Už dříve jsem něco málo napsal o Rastaman Vibration turné  , archívy z tohoto turné bývají velmi oblíbenými pro sběratele .

 

  

 

Bob roku 1976 v dubnu a květnu pústil do zběsilého turné po USA  , v druhé polovině června vystupoval ve Velké Británii. Kapela byla velkým lákadlem pro všechny . Al Anderson přenechal na nějakou dobu svou pozici Donaldovi Kinsleymu , který nebyl první koho the Wailers na tomto turné zkoušely , Earl „China“ Smith , byl dalším členem této rytmické sekce.

 

První dva týdny v červnu Bob se svými the Wailers koncertoval v kontinentální Evropě . K tomuto období existuje jen málo informací . Vím ale že vystupoval ve Švédském Gronalundu ,pak zahrál dva koncerty v Německu (Düsseldorf , Hamburg ) , toto kraťoučké Evropské turné ukončil v Nizozemském Amsterodamu.

 

 

 

A právě ze zmíněného Hamburku (9.června ´76) je zachycen videozáznam který vy všichni zcela určitě znáte , je to záznam skladby „Want More“ a je uvítací skladbou na DVD / WHS výběru Legend .

>>> ZDE <<< si můžete poslechnout archivní audio záznam celé skladby  , koncert mimo tohoto kratičkého videa byl kompletrně celý zachycený na magnetofon někým z publika . Tento záznam sice není moc kvalitní , přesto ale cenný , je to jediná audio zmínka o turné po kontinentální Evropě z roku 1976 . Váš Eboko

 

[ 142 – 30.11.2009 ] Detaily Evropského Uprising turné 1980

 

Spoustu lidí říká , že turné k desce Uprising má nejraději , rád bych tedy dnes zmínil pár detailů kterými se ráz turné drobínek liší od předešlých koncertních šňůr .

 

První změnou je částečné nebo úplné vymizení skladeb jako jsou : „Concrete Jungle“ , „Them Belly Full“ , „The Heathen“ ,“Running Away-Crazy Baldhead“ a „Rebel Music“ z tracklistů koncertů .

To má za důsledek , že kytarová sóla na které si posluchači zvykli a které byli předtím samozřejmostí , jsou v tomto turné spíše vítanou výjimkou. Na druhou stranu jsem si všiml někdy až falešného zvuku klavíru.

 

Další změnou jsou vstupy koncertů . V celém Evropském turné začínají koncerty dvěmi až pěti skladbami I-Threes  po kterých zahájení koncertu Boba Marleyho okořeňují The Wailers někdy až tří minutovým vstupním Intrem , jako například >>> ZDE <<< stojí za zmínku „Intro“ z Barcelony (30.6.) .

 

Mění se i úvodní skladba , „Natural Mystic“ střídá skladbu „Positive Vibration“ kterou Bob takřka stále používal u vstupu od turné k desce Kaya .

 

 

 

Také přestává hrát velmi dlouhé verze skladeb jako je : „Jammin“ a „Exodus“ .

Ráz koncertů možná trošku mění většinou třetí skladba v pořadí  „Revolution“ , kterou si >>> ZDE <<< vyhledejte ,stáhněte a poslecněte , pochází z koncertu který byl na programu dne 6.6. v Kolíně nad Rýnem.

 

Mění se i tradiční výzdoba podia – plátno s Haile Selassiem I. Nahrazuje téměř vždy plátno s logem alba Uprising které má zcela určitě komerční záměr.

 

Přestože jsem tady o Uprising turné hodně napsal , tento článek pro vás může sloužit jako takové malé shrnutí.

Závěrem chci dodat , ikdyž to je mimo tohoto téma , v sekci „k stažení“ naleznete odkazy na koncert z Manhattan Center o kterém jsem psal ve svém článku 140. Váš Eboko.

 

[ 141 – 28.11.2009 ] kolekce " The Best Of "

 

Je to už pár let co jsem si koupil album Legend které při prvním vydání v roce 1984 ve světě lámalo rekordy v prodeji a  Bobovo rodina za něj dostala nemálo zlatých desek  , pomyslel jsem si „aha teď mám to nejlepší a nejzásadnější z karéry slavného Boba Marleyho „ – teď s nějakým časovým odstupem vmímám že je to právě naopak .

 

 

 

Sice jsou na albu některé velmi slavné skladby , rozhodně ale možná polovina skladeb tam prostě nemá co pohledávat . O pár let později vyšel další „prý bezkonkurenční“ nejlepší výběr (One Love-the wery Best Of), přesto se ale nezměnilo tařka nic. Omluvte mě , ale původní studivé skladby podle mě nedosáhnou takového rázu , docela se divím proč na tomto výběru nejsou živé nahrávky alespoň v poměru 1:1 . Vždyť například skladby jako „I Shot The Sheriff“ nebo „Get Up Stand Up“ jsou rozhodně daleko lepší a konfrontujou posluchače s atmosférou daleko lépe než verze které vyšli na albu Burnin´ v roce 1973 .

 

Toto se moc v diskuzích neprobírá , přesto ale chci zdůraznit mou častou otázku . Co dělají na těchto výběrech skladby jako je „Turn Your Lights Down Low“ , „One Love“ , „Satisfy My Soul“ , „Three Little Birds“, „Roots Rock Reggae“ nebo zmíněné slabší verze ?

 

 

 

Aspoň že existuje jedna deska kterou bych já jako „The Best Of“ s klidem označil  , vyšla v roce 1986 a jmenuje se Rebel  Music  . Rozhodně zde nenajdete  žádné slaďáčky , je to rebélie jako vyšitá , tady je přesně trefeno , jaké skladby mají na kolekci být  … „Crazy baldhead“ , „War-No More Trouble“  nebo „Rat Race“ . Z těchto skladeb každý musí vycítit , za co Bob bojoval !

 

Takže  pokud budete chtít na vánoce nebo na narozeniny udělat někomu blízkému radost , alba jako je Legend (1984) a One Love (2002)  nekupujte , jsou to vyhozené peníze . Váš Eboko .

 

 

[ 140 – 25.11.2009 ] Manhattan Center  21.6.1975

 

Tak dnes se dostávám ke slíbenému tématu které jsem tak trošku nakousl v minulém článku.

Ani já jsem donedávna netušil , že toto video vůbec existuje . Pro fanoušky a sběratele může mít tento jediný koncertní záznam z turné Natty Dread (1975) jedinečný a přímo unikátní význam.

 

 

 

Není to záznam celého koncertu , záznam je zachycen z dvou pozic .přesto že tento záznam má neskutečných 30 minut , jsou v něm zachyceny tři skladby – „Bend Down Low“ , „Talking Blues“ a „Nice Time“ . Tyto tři skladby jsou zachyceny na videu pouze z tohoto vystoupení. První dvě jmenované skladby jsou zachyceny celkem 2x , prvně z publika a posléze i z podia , divák si může vybrat , na který záznam se chce podívat . také s tímto jsem se ještě nikdy nesetkal , že by video nebylo nijak upraveno ani sestříháno a obě verze obou skladeb jsou v plné délce .

 

Již dříve jsem se dozvěděl o umístění ukázky z tohoto vystoupení na servru Youtube . Jde ale pouze o uměle vytvořenou ukázku , všimněte si sami  - není pochybností , že na tomto videu není zachycena skladba „So Jah Seh“ .

 

 

 

Tento koncert je zachycen v plné délce jako audio záznam.

>>> ZDE <<< si vyhledejte , stáhněte a poslechněte skladbu „Rebel Music“ která zní téměř shodně jako na desce Natty Dread – to je také z tohoto vystoupení unikátní. Zajímavostí může být další fakt . na foukací harmoniku hrál Lee Jaffe , který zřejmě někoho zaskakoval , protože jeho funkce u kapely byla trošku jiná , organizoval vystoupení a zajišťoval ubytování .

Toto vystoupení bylo rovněž jením z prvních kde kapela zkoušela kytaristu Ala Andersona , který se později stal jedním ze základních kamenů The Wailers .

Je to příjemný a pro mne velmi cenný archív , mějte se přátelé , váš Eboko.

 

[ 139 – 23.11.2009 ] Sběratelství  III.

 

V článku číslo 67.jsem se trošku zmínil o nahrávkách které vznikaly v někdy až drsných podmínkách a můj článek číslo 4 je také o této mé vášni , dnes ale také zmíním videozáznamy protože o těch jsem ještě nenapsal . Dalo by se říci , že u nás v ČR nemám konkurenta přesto ale mám ještě spoustu otázek ,navíc stále existuje pár videozáznamů které jsem nikdy neviděl celé.

 

U videí není někdy lehké přímo určit zda-li se jedná o archív nebo o oficiální video , zdá se to být jednoduché ale pro člověka který se v tomto moc neorientuje to jednoduché rozhodně není .

Pár video záznamů vlastní Bobovo rodina , tyto záznamy lze v této době celkem snadno pořídit , záznam z Rainbow Theatre 1977 je typický příklad . Pokud tento záznam vnímám ze sběratelského hlediska tak není až tak hodnotný , to platí například i o záznamu z Santa Barbary 1979 , který dodnes není majetkem Bobovo rodiny , ale i přes to lze celkem snadně pořídit . Dále tu máme video záznamy které nejsou určené k prodeji ale posluchač má díky snadnému šíření  přez server www.youtube.com celkem dobrý přehled i o těchto raritách . No a nakonec jsou videozáznamy které jsou pro sběratele velmi cenné a jsou celosvětovou raritou . Není vůbec jednoduché tyto videa sehnat , buť to  jsou majetkem v soukromých sbírkách a nebo se o jejich kopie daný majitel nechce podělit a proto je získávání tolik složité . Zde totiž nehraje roli komerční užívání , zde se nekouká na kvalitu obrazu a zvuku , tyto záznamy bývají v absolutní originální kvalitě a proto člověka který se v tomto doslova vyžívá (jako jsem já) , mají nenahraditelný význam .  Pro mě je takto velmi cenný záznam z Newyorského Manhattan Center 1975,Londýnského Exeteru  1976 nebo záznam koncertu z Chicagského Uptown Theatre 1979.

 

  

 

Příkladem ale také může být záznam z Oaklandu 1979 který je dodnes majetkem šéfa televizní stanice která celý koncert zachytila . Mimo něj existuje jen žalostný počet sběratelů  kteří  kopii tohoto originálu mají . >>> ZDE <<< se můžete podívat na závěrečné čtyři skladby tohoto koncertu z kterého existuje i audio archív , není ale pochyb o tom že onen audio záznam není sejmutý z videa , jak tomu občas bývá . Myslím si , že záznam tohoto koncertu nebude ani pro mě lehké získat i když se o to spoustu let pokouším.

 

  

 

Co třeba další typický příklad : „Ottawa Soundcheck 1979“ který byl v plné délce (včetně interview které s Bobem během pobytu v Ottawě pořídil Bingie Barger ) zachycen televizní stanicí „Aired at Canadian“ , který má opět jen malé procento sběratelů , Na „Youtube“ jsou k nahlédnutí dvě ukázky , z nichž >>> ZDE <<< je například skladba „Wake Up And Live“ .

 

 

 

Tento dnešní článek doplňuji o „screenshoty“ z dalšího velmi těžko dosažitelného videa , které má sice jen něco málo přes 30.minut a jež pochází z koncertu z Newyorského Manhattan Center 1975 . K tomuto záznamu se budu více vyjadřovat , brzy o něm napíši článek.

Závěrem sem vkládám videozáznam z Berlína 1980 u kterého si nejsem úplně jistý zda-li  není ještě o kousek delší . Ale to jsou fakta která nejsem schopen zatím ničím podložit , a jsou otázkou času , kterého já jako vášnivý sběratel mám ještě spoustu . V Diskuzním fóru se o tomto dá mluvit do nekonečna, váš Eboko .

 

 

[ 138 – 20.11.2009 ] Mezinárodní rok dětí

 

„Rok dětí“ , tímto heslem symbolizovalo hnutí UNICEF rok 1979 . Po celý rok se pořádaly na celé planetě humanitární  festivaly ,  všechny tyto akce sponzorovala OSN . Nevím jakou odezvu měla tato akce poporující chudé děti na celém světě u nás a v zemích bývalého totalitního bloku ale ve světě tato akce měla velký ohlas milionů lidí .

 

 

 

To byl důvod proč dne 10.srpna i na Jamajce byla v Národním Stadionu v Kingstonu pořádaná jednodenní benefiční akce kde mimo Rase Michaela a Synů Neguse  , Jacoba Millera a Black Uhuru vystoupily i Bob Marley se svými The Wailers . Tento koncert byl posledním živým vystoupením Boba ve své zemi (není to Reggae Sunsplash v Montegu Bay  jak se možná doposud mnozí

domníváte ).

S podivem neexistuje žádná bližší dokumentace o akci a ani o samotném Bobovo výkonu  . Vím jen , že fotografie které jsem do tohoto článku vložil pocházejí z videozáznamu který byl tohoto dne pořízen , bohužel tento záznam je ztracen bůh ví kde.

 

  

 

Nebylo to ale poslední Bobovo vystoupení na této akci  „Rok dítěte“ , něco podobného se také konalo na Bahamských Ostrovech dne 15.prosince . Sice nevím jestli na této akci vystupovali jen Bob Marley a The Wailers , nebo zde na kriketovém stadionu Queen Elizabeth v hlavním městě Nassau vystupovali ještě nejací jiní hudebníci , informacemi o tomto vystoupení to také nehýří .

 

Alespoň že existuje archív z tohoto dne . K poslechu jsem  >>> ZDE <<< uložil skladbu „No Woman No Cry“ kterou při koncertu uvedl  Bobovo nejstarší syn – Ziggy .

Váš Eboko.    

 

[ 137 – 19.11.2009 ] Pohané – „The Heathen“

 

Z poslechu této skladby mám zvláštní pocit , je to rebélie sama o sobě . Text sice není nikterak obsáhlý , má pouze tři sloky z nichž se jedna dvakrát opakuje , myslím si ale že někdy je potřeba říkat věci ráz na ráz.

Tato skladba byla jednou z prvních kterou Bob ve svém vyhnání do exilu složil a také si myslím že právě v této skladbě jsou shromážděné Bobovo pocity z atentátu z nehož se jen tak tak vykroutil živý , z politické situace která uvrhla do beznaděje lid  ve své domovině na Jamajce .

 

 

 

Přez to ale jak sleduji světová fóra kde se Bobova tvorba a život podrobně probírá , tato skladba je možná u světových posluchačů nejméně oblíbenou ze všech , důvodem můžou být někdy až 3 minutová kytarová sóla z různých koncertů , kde ji Bob se svými the Wailers zahrál , přestože na oficiální desce má jen něco málo přez dvě minuty.

Každý člověk ale má právo na svůj názor – podle mě tyto dlouhá kytarová sóla jako například >>> ZDE <<< z Londýnského Rainbow Theatre z 1.6.1977 , jen okořeňují pravou atmosféru této skladby a bez nich si tuto skladbu snad ani nedovedu představit.

 

 

 

Video které jsem k tomuto článku vložil pochází z vystoupení které se konalo dne 27.11.1979 v Kalifornské Santa Barbaře .

Bohužel ale není na žádném archívu zachycená demo verze , přesto ale mám k dispozici záznam  této skladby ze  studiové zkoušky který byl natočený v létě 1977 v Londýně  - archív mezi sběrateli koluje pod názvem „Morning Train Rehealsals“ a >>> ZDE <<< si ji vyhledejte a poslechněte , váš Eboko .   

 

[ 136 – 18.11.2009 ] Nový kabát

 

Tento dnešní článek berte jako takové malé poohlédnutí nebo shrnutí .

Určitě jsou mezi vámi i tací , a všimli jste si že na oficiálních deskách u Island Records Bob představil některé skladby z „Early Years“ tedy ze starých časů .. pro zajímavost je zde vypíšu , v závorce je uveden rok vydání originálních verzí .

 

1973 - Catch A Fire album : „Concrete Jungle“ (1971) , „Stir It Up“ (1967)

1973 - Burnin album: „Put It On“ (1968) , „Small Axe“ (1970) , „Duppy Conquerer“ (1970)

1974 - Natty Dread album: „Lively Up Yourself“ (1971)

1976 – Rastaman Vibration album: „Cry To Me“ (1965) , „Night Shift“ (1970) , „Who The Cap Fit“ (1970)

1977 – Exodus album: „One Love“ (1965)

1978 -  Kaya album: „Kaya“ (1971) , „Sun Is Shining“ (1971) , „Satisfy my Soul“ (1971)

 

 

 

Jsou zde ale také skladby které Bob zkoušel  , a které se na album nedostaly  a jediné místo kde je lze najít je archív . Jedná se o skladbu „Soul Rebel“ (1970) která je zaznamenána ze zvukové zkoušky z Miamského Criteria Studia která se datuje na 31.5.1978 . Nebo také o skladbu kterou si >>> ZDE <<< můžete stáhnout a poslechnout , je to skladba která vznikla v roce 1970 , Bob se k ní na malinkou chvilku vrátil až v Tuff Gong Rehealsals na jaře roku 1979 , když připravoval album Survival , jmenuje se „Soul Shakedown Party“ . Váš Eboko .  

 

[ 135 – 12.11.2009 ] Duhová země

 

Trošku jsem se dnes zaposlouchal do mé nejstarší desky , která vlastně jako první vyvolala můj obrovský zájem o hudbu Boba Marleyho před skoro 11 lety , jmenuje se Natural Mystic (viz fotka dole v levo), jedná se o desku kterou vytvořila Blue Mountains records , je to typický příklad čachrování s tvorbou The wailers z období roku 1970 o které se přímo zasadil Lee Scratch Perry.

 

  

 

Nicméně jsou zde skladby  které do tohoto období nepatří  , jedná se o skladby „Natural Mystic“ a „Rainbow Country“ které Bob nahrál za spolupráce opět Lee Perryho v nyní již legendárním Black Ark Studiu v roce 1975. U druhé zmíněné skladby nelze přehlédnout , že toto demo až an Bobův hlas je komletně celé zahráno v elektronické podobě , v první sloce je použit verš z skladby „Roots Rock Reggae“ .

 

V roce 1978 Bob opět spolupracoval s Perrym v jeho studiu na skladbě „Punky Reggae Party“ , v tomto roce vydal desku , jejíchž obal jsem vložil nahoře (vpravo) kde mimo již zmíněných skladeb z roku 1975 jsou i skladby jako : „I Know A Place“ , „Keep On Moving“ a „Who Colt The Game“.

>>> ZDE <<< jsem vložil k poslechu nejdelší možnou verzi skladby , která je ale také k nalezení na archívu „Rastaman Vibration Dubs and Demos“ z roku 1976 , nikdy více se ale ke skladbě nevrátil .Váš Eboko.

 

[ 134 – 11.11.2009 ] Capital Center – Landover 1978

 

Sice mám ještě rozpracováno něco jiného , přesto musím napsat něco k tomuto vystoupení , které bylo na programu 16.6.1978 .

 

Svým způsobem archív nabízí dnes již neopakovatelnou atmosféru , Capital Center v městečku Landover ve státě Maryland totiž už nestojí. Řadu let sloužila jako hokejový svatostánek  pro hokejisty Washingtonu Capitals  , toto městečko se totiž nachází jen pár kilometrů jihozápadně od Washingtonu. Tato sportovní hala byla 15.prosince 2002 srovnána se zemí , byla příliš zastaralá a nísto ni zde vyrostlo nákupní centrum . Mimo Boba zde vystoupilo i spoustu jiných hvězd jako například Led Zeppelin nebo také Bob Dylan.

 

 

 

Teď ale k samotnému vystoupení . Právě na Track Listu tohoto koncertu naleznete mimojiné i skladbu „Talking Blues“ , >>> ZDE <<< si ji můžete poslechnout , zmiňuji ji proto , protože na žádném jiném vystoupení z roku 1978 k nalezení není . Do seznamu Track listu se navrátila až na konci Bobovo kariéry , naleznete ji v archívu ke dni 4.6.1980 v Parc Des Sports ve francouzském Dijonu.

 

Přestože vím , že koncertu se nezůčastnilo snad ani 5000 lidí , show to byla velkolepá , jak můžete ostatně i slyšet například ze skladby „Jamming“ kterou jsem >>> ZDE <<< uložil k poslechu. I přesto že Landover není zrovna metropole , byl důvod tak malé návštěvnosti koncertu možná fakt , že mnoho lidí o tomto koncertu nemělo zdání , na různých místech  mimo města Landover totiž visely letáky které měli lidi informovat o vystoupení  kterým Bob zahajoval Kaya turné a které bylo na programu druhý den (tedy 17.6.) v Newyorské hale Madison Square Garden.

 

 

 

Tento koncert je názorný příklad toho , o čem se často mluví . Bob totiž dával do každého svého vystoupení všechno , výjimkou nebyl ani poloprázdný stadion , nikoho nechtěl připravit o zážitek.

Zvuková kvalita archívu sice není kdovíjak kvalitní , atmosférou ale čiší . Váš Eboko .    

 

[  133 – 9.11.2009 ] Spirit Dancer

 

Dnešní psaní berte jako moje osobní  (snad teda i vaše) poděkování Viktorovi A.F. který si dal spoustu práce a přeložil pro nás tuto knížku , na které se podíleli autoři jako Timothy White (spisovatel) ,Bruce W. Talamon (fotograf) a také Roger Steffens (redaktor a dnešní době největší sběratel reggae archívů) , kniha vyšla v roce 2004 a uplně vyhovuje mému gustu , je zde napsáno to co se dělo v zákulisí koncertů i něco z Bobovo soukromého života , řekl bych ,že je to o mnoho více povedené dílo než u nás v Čechách prodávaná kniha Oheň v dlaních.Zde uvedu malý odstavec , který berte jako malou upoutávku k této knize . Je volně dostupná v mé sekci „k stažení“ .

 

 

 

Bob Marley byl hudebník, řečník, básník, filozof a prorok. Byl opravdu nábožensky založená osoba ale volně se otevíral smyslnosti sexu, milionář s neuvěřitelnou lhostejností ke svým penězům, byl prototip otce pro své lidi ve více než jednom významu. Považoval všechny za‚‘‘své lidi‘‘. Zanechal posobě jedenáct dětí, sedum žen, odkaz v podobě songů dosud nepřekonané v moderní hudební hystorii, jsou to pravé nové žalmy. Věděl že zde na zemi nemá moc času a choval se podle toho. ‘‘Měly byjsme se podívat na Mahatma Gandhi nebo na Martina Lutera Kinga aby jsem našly někoho ským se dá Bob srovnat,‘‘ říká filmový biografr Jo Menell.

 

 

 

Jestli se toto zdá přemrštěné, zvažte toto. Krátce po hystoricém podepsání smlouvy mezi Israelem a P.L.O. v roce 1993,v Los Angeles před vjezdem do Beverlly Hills se objevil obrovský billboard s černým pozadím, na levo byl Israeleský ministr, Yitzhak Rabin a napravo předseda P.L.O. Yasir Arafat, jak si podávájí ruce. Nad jejich rukama byl velký bílí nápis: ‘‘jestliže kočička a pejsek můžou spolu být, tak i mi můžeme jeden druhého milovat a štastně žít?--- Bob Marley‘‘. Jeden ze signálů událostí dvacátého století posvěcený slovy skromného mystika z ostrova Jamajky dokazuje samozdřejmě jeho trvající vliv, vliv který cítí všichni lidé každé barvy, národnosti a náboženství.

 

Závěrem si  >>> ZDE <<< můžete stáhnout k poslechu skladbu „Johny Was“ z nově nalezeného archívu z Beacon Theater (early sow) která byla na programu 1.5.1976 , váš Eboko .

 

[ 132 – 6.11.2009 ] Zranění

Dne 10.května 1977 v Paříži zahájil Bob jak jsem již zmínil , své koncertní turné po Evropě , bylo to dva týdny před začátkem oficiálního turné k desce Exodus.

Před tímto prvním koncertem si Bob domluvil s novináři fotbal >>> ZDE <<< jsou některé fotografie z tohoto dne . V jednom střetu utrpěl Bob vážnější zranění , francouzský novinář mu přišlápl palec u pravé nohy , viz fotografie dole. Nebylo to ale vůbec poprvé , něco podobného se mu už stalo před pár lety při jednom utkání v Trench Townu .

Francouzský lékař který mu noho ošetřoval Bobovi řekl , aby se snažil spíše odpočívat , to ale bylo nemožné – vždyť turné začalo stejného dne .

 

 

 

Bob tyto rady bral na vědomí a snažil se mezi vystoupeními spíše odpočívat , Exodus turné v Evropě ale bylo po čtvrtém koncertě v Londýnském Rainbow Theatre ukončeno.

Pokud se podíváte na videozáznam pořízený z druhého Londýnského koncertu , zjistíte že Bob při svém tanci se většinou svou vahou opírá o levou nohu a snaží se došlapávat pravou nohou na patu, muselo to být velmi nepříjemné . Závěr koncertu zakončují  rozloučením s publikem  The Wailers , Bob je už mimo dosah kamer v zákulisí , zjišťuje spoustu krve v pravé botě . Rána se znovu otevřela .

 

Bob po čtvrtém koncertě v Londýnském Rainbow Theatre odjel za svou matkou do Delaware , chtěl strávit  odpočinkem několik dní před zahájením amerického turné které bylo připraveno na začátek července , první koncert měl být v New Yorku.

 

O několik dní později mu doktoři po speciálním ošetření zjišťují , že důvodem pro nehojení rány rakovinotvorné buňky v kůži poraněného palce a doporučují Bobovi  amputaci prstu . Léčba by měla trvat 6. Měsíců , čož by znamenalo ukončení celého amerického turné . Čelí tak tlaku ze strany veřejnosti  a také zprostředkovatelů koncertů .Po  nějaké době se přesto Bob veřejnosti omlouvá a předčasně ruší celé americké turné i přesto že o některých vystopueních ví , že budou lístky  beznadějně vyprodány , jako například v Seattlu a v Berkeley (viz dole letáky z koncertů) , návrat ujišťuje až po definitivním vyléčení.

 

  

 

Doktoři tvrdí že stav se bez amputace nohy nezlepší , přesto ale se stává nečekané , po několika dnech se ale začíná rána rychle hojit . Dokonce po několika týdnech si může Bob opět s přáteli zaběhat nebo si zahrát milovaný fotbal.  Možná má pocit , že není třeba amputace , po tak neočekávaném rychlém vyléčení .

 

Nicméně skutečnost , že Bob znal diagnózu rakoviny a možnost amputace po dokončení evropského turné , proč tak neučinil ?  Věřím že měl namáhavý program – spoustu zvukových zkoušek , rozhovory , koncerty .. ale tak mě napadá -> viz. Fotografie dole: Co ho vedlo aby 16. Května 1977 navštívil před vystoupením v Německém Heidelbergu ortopedii ?

 

 

 

Závěrem chci říci : Opravdové pravdě se již asi nikdy nikdo nedohledá , přesto ale ignoruji absurdní názory na to , že rastaman nesmí to a ono , že je na to nepsaný zákon (např. amputace) , rastaman může cokoli co si umane , je svobodný člověk . Je spousty a spousty článků v novinách (stejně tak jako na internetu) věnujících se tomuto tématu. Myslím si, že lidé kteří se doberou takových závěrů nemají vůbec přehled o Bobově životě a chtějí svým výrokem zaujmout a zviditelnit se.Nemají pro svůj postoj žádný důkaz a chtějí se takříkajíc "povozit na cizím utrpení".

Ať je tomu jakkoli , jedinou pravdu zná jen Bob sám . Doufám že tímto mým článkem dosáhnu z vaší strany  zamyšlením .

Já nekonám rozsudky , píšu realitu - váš Eboko . 

 
[ 131 - 2.11.2009 ] Misty Morning

Konečně mě opustila viróza a tak se můžu 100% soustředit na psaní . Sliboval jsem že se budu věnovat trošku roku 1977 , svůj slib právě plním .

Misty Morning je skladba pro kterou mám slabost , je trošku škoda že do dnešního dne ještě nikdo nenašel koncert kde ji zahrál , ale to je také jedna z častých otázek , protože nevím o tom jestli nějaký záznam existuje ,nebo jestli vůbec živě zazněla.
>>> ZDE <<< tuto skladbu vkládám k poslechu z "Bob & the sons of Jah Rehealsals" , psal se leden roku 1977 a jedná se o raritu , zde ji totiž Bob úplně poprvé zahrál a také se říká , že v lednu 1977 ji také složil . Na štítku desky Kaya která byla vydána následujícího roku je napsané že skladbu Bob složil v roce 1977. Tento fakt mi ale jaksi k tomu abych si udělal o věci definitivní závěr nestačí.

  

Někteří životopisci tvrdí , že Bob tuto skladbu složil při svém pobytu u matky v Dellaware v roce 1966 . Skladba přeci přímo odkazuje na "Šedivé nebe" , které by teoreticky mohlo připomínat dobu zimního Dellaware , odlišné pro život v Karibiku na který byl zvyklý a následně v lednu roku 1977 v Londýně ho při zkoušce třeba díky tomu napadla.

Může to být ale také mýlka , netvrdím že je to přímo tak , někdy je ale dobré se zamyslet nad tím co slova ve skladbě můžou znamenat , je důležité poslouchat o čem texty jsou. Fotografie pochází z Londýna 1977 . Mějte se , váš Eboko .
 
[ 130 - 28.10.2008 ] Uptown Theatre Chicago 1978

Dnes jsem chtěl pokračovat v turné 1977 , avšak , dostal se mi do rukou nečekaný materiál s kterým se musím pochlubit a z kterého mám ohromnou radost.
Když jsem se podíval na název Uptown Theatre,  říkal jsem si v duchu "to je zase nějaký překlep" , protože v Uptown Theatre vystupoval Bob i v roce 1979 , tento záznam (audio + video) koluje mezi sběrateli a je také raritou (viz článek číslo 12) .Přesto mi to nedalo a na internetu jsem si dohledal , že Bob opravdu 27.května v Uptown Theatre v Chicagu koncertoval .
 
  

K mému obrovskému nadšení je záznam opravdu z roku 1978 , což potvrzuje nejenom přiložená ofocená vstupenka , ale i tracklist , který anižbych potřeboval nějaké tabulky sedí přímo pro toto datum (27.5.), protože je téměř shodný (jen časově se zásadně liší) jako vystoupení o dva dny dříve které se konalo v Orphenum Theatre ve Wisconsinu (25.5.)  . Také můžu vyvrátit i fakt , že to byl jediný koncert kde zazněl rasta tradicionál který složil Count Ossie , tedy skladba "So Long Rastafari Call You" , v Chicagu zazaněla tato rarita také a >>> ZDE <<< si ji můžete poslechnout , mimojiné se skladbou "Jammin" která je zahrána ve vysokém tempu .
Forografie a ticket jsou přímo z vystoupení . Nic více zatím o tomto nově nalezeném archívu nemám ale stále mluvím o tom co ještě přinese čas , a musím říci že mi přinesl nádherný koncert . Váš Eboko .
 
[ 129 - 27.10.2009 ] Haag - Holandsko 1977

Včera jsem byl inspirován při psaní koncertem v Brusselu , bylo to druhé vystoupení v roce 1977 , dneska se malinko zmíním o třetím vystopuení .
Rok 1977 si spoustu lidí spojuje s Bobovo zraněním ve fotbale nebo s klasickým koncertem v Londýnském Rainbow (které vyšlo na WHS,DVD - viz. článek č. 44) , v knize Oheň v dlaních , taky mnoho řečeno není , tak se budu snažit trochu vybočit ze standartu a předvést vám rok 1977 trochu jinak , než jste byli zvyklí , doufám že vás tím potěším.
 
  

Tato živá show byla na programu dne 13.5.1977 a patří také mezi mé nejoblíbenější archívy .Je ale pravda , že zvuk je v horší kvalitě ale co bychom mohli očekávat od záznamu který byl pořízen z hlediště před zhruba 32 lety . Při jejímž poslechu se mi zdá , že při převádění z originální pásky do multimediálního souboru došlo možná k malému zrychlení , atmosféře to ale neškodí .
Včera večer jsem si vzpomněl , že k předešlému článku , kde jsem zmiňoval Brusselský koncert nemám fotku , ale opak je pravdou - tedy foto v levo patří tomuto koncertu . Fotografie v pravo zachycuje přímo Haagské vystoupení. >>> ZDE <<< jsem vložil k poslechu skladbu "War / No More Trouble" v jejímž začátku si publikum myslelo že se jedná o skladbu "Get up Stand Up" , Bob je ale rychle opravil ... hezký záznam .I nadále se budu věnovat roku 1977, váš Eboko
 
[ 128 - 26.10.2009 ] Výjimečný úvod - "Rebel Music"

Zaplať pán bůh neboli zaplať Jah Rastafari , konečně mám pro své psaní trochu více volna .
Zajímavé je to , že vždycky když chci napsat něco na dané téma , napadají mě jiná témata a musím je hned napsat , to je dnešní příklad , měl jsem "naplánováno " něco jiného , ale nevadí , dokud jsou nápady , je to dobré.

Včera večer když jsem přišel z odpolední šichty , tak jsem se u večeře zaposlouchal do archívu koncertu který byl na programu 11.5.1977 v místě zvaném Forest National hall v Belgickém Bruselu,byl to druhý koncert v pořadí v roce 1977.
 
 

Už z prvního poslechu posluchač zistí , že se vystoupení trošku od těch předešlých liší . Začíná improvizovaným "Intrem" ( viz. >>> ZDE <<< ) který přímo přechází v úvodní skladbu "Rebel Music" ( viz. >>> ZDE <<< ) , což je samo o sobě rarita . První koncert který Bob se svými The Wailers uskutečnil v roce 1977 byl o den dříve , tedy 10.5. ale v paříži. Z koncertu se mnoho archívu nezaznamenalo , pouze minutové záznamy skladeb "I shot The Sheriff" a "Burning and Looting" , ale nevím zda-li bylo vystoupení zahájeno skladbou "Rebel Music" .

Většinou se posluchači může na první pohled zdát , že Bob své koncerty začíná ve vlažném tempu a až u čtvrté nebo páté skladby dostává publikum do varu , přičemž koncerty uzavírá většinou skladba "Get Up Stand Up" nebo od roku 1977 "Exodus" při které není v euforii jen Bob se svými The Wailers ale i větší část publika.
U tohoto koncertu to ale tak není , možná díky skladbě "rebel Music" která je zahána ve velmi energickém tempu , a možná taky díky ní , se celý koncert nese ve fantastické atmosféře .
 
  

Do roku 1977 Bob většinou  jako úvodní skladby svých koncertů  volil "Lion Of Judah" , "Rastaman Chant" a posléze po celé turné k desce Rastaman Vibration skladbu "Trenchtown Rock" , "Rebel Music" odstartovala jen 4 koncerty (možná jich bylo více, ale archívy jsou jen čtyři)  a to v Bruselu 11.5. , Haagu 13.5. , Gottenburgu 19.5. a naposledy byla jako úvodní skladby zaznamenána ve Stockholmu 20.5. , poté ji na delší sobu vystřídaly skladby "Natural Mystic" a "Positive Vibration" .
Fotografie z Bruselského vystoupení jsem pro vás nenašel , místo toho jsem k článku přihodil velmi cenné fotografie z vystoupení v Německém Hamburgu , kde vystupoval o 6 dní později (17.5.) Celé vystoupení z Bruselu naleznete v sekci "k stažení". Váš Eboko .
 
 
[ 127 - 23.10.2009 ] Abidjan 1980 ?

Dnes po nějakém čase který jsem strávil mimo PC díky určitým komplikacím s Windowsem XP opět pokračuji ve svém psaní.
Není těžké na internetu nalézt falešný plakát koncertu který poukazuje na dva koncerty v 16. a 17. březnu 1980 v hlavním městě Pobřeží Slonoviny v Abidjanu . Podle značky Island Records by se mohlo zdát že v pátek a sobotu onoho data skutečně vystoupil , Island Records ale s tímto padělkem nemají vůbec nic společného .
 
   
 

Stejný plakt kdosi vložil jako cover archívu "Live at Nigeria 1.1.1980" . Věřím tomu že archív má spoustu lidí ,protože je velmi rozšířený . Zde , jak je vidět si dal původní majitel hodně záležet aby předložil pravdivé údaje (myšleno ironicky).
Za prvré : v roce 1980 Bob nehrál v Nigérii (vlastně tam nikdy nehrál)
Za druhé: obal k archívu byl vytvořen právě z onoho falešného Abidjanského vystoupení.

Toto mi nedalo a po nějakém čase jsem zjistil že ten samý archív kde přesně sedí skladby i jejich délka patří archívu "Live in Miami 1980" , ale toto je opět stejně přesvědčivé.
Za prvé : v roce 1980 Bob v žádném Floridském městě nekoncertoval.
Za druhé: Koncert obsahuje skladby z desky Survival (Např. "One Drop" , "Wake up and live") které v roce 1980 nikde na žádném koncertu nezazněly , krom teda již na tomto webu zmíněné skladby "Africa United" z Francouzského Toulonu.
Za třetí: skladby přesně odpovídají koncert který byl na programu 13.prosince 1979 v hale Jai Alai Fronton ve Floridské Tampě Bay .

Já nechápu , proč je právě u tohoto vystoupení tolik přehmatů , Ti kteří tento archív pod falešnými názvy poprvé rozšířily byli asi lidé kteří Bobově hudbě asi vůbec nerozuměli.
>>> ZDE <<< jsem z této show vložil skladbu "Wake Up and Live" . Mějte se přátelé , váš Eboko.
 

[ 126 – 16.10.2009 ] Atmosféra koncertů v MSG 1980

 

Občas se vracím k událostem , které jsem v minulosti zmínil , čas od času přijdu na nové informace . Dnes tímto článkem chci připomenout koncerty z Newyorské hokejové haly Madison Square Garden z 19.a 20.září  1980 .

Dne 21. Září ráno  jak je již známo , Bob zkolaboval při Joggingu v Central Parku , zajímalo by mě jak bylo Americké koncertní turné přesně naplánováno , otázkou je : jestli Chris Blackwell odřekl večerní koncert a nebo jestli měli v této hale zaznít opravdu jen tyto dva koncerty .

Spoustu věcí z Bobovo života je ještě neodhaleno , pro někoho jsou to možná zbytečná fakta , mě to ale zajímá.

 

  

 

Repertoáry obou koncertů jsou velmi zvláštní , já asi nejsem první , komu přijde zvláštní , že například 20.9. v druhém MSG koncertu jsou skladby v track Listu zpřeházené . Nevím jaký to mělo význam , každopádně to charakterizuje toto „zvláštní“ vystoupení , tento fakt však nijak atmosféře neškodí , ba naopak je to přínos . Ukázkou toho může být třeba i skladba „The Heathen“ která je druhá v pořadí , vložil jsem ji k poslechu >>> ZDE <<< , navíc koncert odstartovala skladba „Them Belly Full“ což je také nevídané , mnozí by asi čekali spíše skladbu „Positive Vibration“ .


A je tu další fakt . Nejen že tento koncert nebyl zakončen skladbou „Get Up Stand Up“ jak určitě každý by čekal , v samotném koncertu se dokonce skladba ani nevyskytuje . Milým překvapením proto může být pro posluchače závěrečná skladba „Could You Be Loved“ . Bob do MSG přišel s úplně jinou verzí než při mnoha vystoupeních po Starém kontinentu , daleko víc zní jako singl který se pouštěl často v Amerických hitparádách nebo hudebních klubech , i tento archivní záznam je k poslechu vložený >>> ZDE <<< .

Obě fotografie byly pořízené z druhého Madisonského vystoupení , tedy ze dne 20.9.1980, a jen pro rekapitulaci – první seznámení s těmito vystoupeními naleznete v článku číslo 58 který jsem napsal dne 30.4.2009 , váš Eboko.

 

[ 125 – 14.10.2009 ] Malá sekyrka

 

„Jestliže ty jsi velký strom , tak já jsem malá sekyrka , naostřená srazit tě , připravena srazit tě“

 

Takto zní refrén klasické skladby „Small Axe“ (malá sekyrky) , možná je jen jednou z mnoha Bobovo uměleckých děl , není ale jednoduché získat verzi skladby z živého koncertu . Na Track listech živých vystoupení byla zahrnuta pouze skromně a i archív existuje pouze jeden a to ze závěrečného koncertu v Kalifornském Matrix Clubu který byl na programu 30.10.1973 , při turné k desce Burnin´ .

>>> ZDE <<< si tuto živou raritku můžete poslechnout.

 

  

 

Přesto že se jedná o klasiku z Bobovo tvorby , nikdo ve skutečnosti neví kdy byla skladba složena , jediné co je jisté je , že skladba vznikla v rozmezí let 1970 a 1971.

Singl byl vydaný ve spolupráci s Lee Perrym v roce 1971 , poslední úprava skladby vyšla na desce Burnin´ v roce 1973.

Každý jistě poznává fotky které jsem k tomuto článku vložil , jen málo z vás ale asi ví , že pochází z motelu kde byl Bob ubytován právě v den posledního koncertu v Matrix Clubu . na obrázcích vedle Boba stojí i jeho kamarád Joe Higgs , který kapelu při turné k desce Burnin´ po Spojených Státech Amerických doprovázel. To  je ale ode mne pro dnešek vše , váš Eboko.  

 

[ 124 – 11.9.2009 ] JAD Records po roce 1981

 

Byznys je byznys a dokud byl Bob mezi živými, nikdo si hlavu nelámal s vydávání skladeb ze starých časů , když ale byl Bob mrtev , byly vydané desky obrovským tahákem pro lidi – bohužel dodnes tomu tak je .

 

První deska po Bobovo smrti která vyšla nesla název „Soul Rebel“ a byla vydána v roce 1982 , obsahuje 10 skladeb v originální podobě.

V roce 1985 , a to pouze v Brazílii a Německu byla zveřejněna deska „Bob,Peter,Bunny and Rita“ , na tuto myšlenku navazovala o tři roky později (1988) deska „Remixes-Bob Marley“ , ale nevím jak tyto dvě desky v Disko stylu přijali Bobovo zastánci  . V té době ještě neexistoval internet a tudíž nikdo neměl přístup pro srovnání k originálním verzím . Já sám mám doma něco podobného , singl skladby z roku 1995 „Who Colt The Game“ (originál naleznete v The Black Arch demu z roku 1978) a popravdě se mi tato verze v disko stylu vůbec nelíbí .

 

 

 

 Koncem 90.tých let ještě v Anglii vyšli desky jako „Soul Almighty – Years volume 1“ , „Black Progress-volume 2“ a 3CD výběr „Grooving Kingston“ , z jednotlivých částí obalů jsem vytvořil fotku (nahoře) , naštěstí už tyto desky jsou v originálním znění. Výběr „Grooving Kingston“ je také zajímavý tím , že na jeho třetí desce naleznete kompletní archív záznamu „Sweden Rehealsals 1971“ a ze kterého jsem >>> ZDE <<< vybral mou oblíbenou skladbu „I´m Hurting Inside“ a také přihazuji jeden velmi povedený kousek v podání jamajské legendy Big-Youth „Do Good“ , opět asi každý pozná že zpěvák čerpá ze skladby „Craven Choke Puppy“ z roku 1971 . Váš Eboko .

 

 

[ 123 – 9.10.2009 ] Staré časy – část druhá

 

Tak mě napadá že spousta o „Early Years“ naleznete v knížce Oheň v dlaních , je to tam podrobné ale zase na druhou stranu to , co zajímá mě o kousek víc (z článků vám to musí být jasné) tam není , já tady píšu to , jak to zhruba vím já bez použití nějakých knih, články na shrnutí právě těchto „starých časů“ berte spíše jako připomenutí , teda nezbývá mi nic jiného než pokračovat .

 

 

 

V roce 1969 se pokračovalo v práci pod stejnou firmou a vinyly byly označeni štítkem JAD records . Do Bobovo skladeb (ale i do Peterovo a Bunnyho ) začíná procházet o poznání více rastafariánská tématika , na první pohled je to zjevné například u skladeb „This Train“ , „Wisdom“ , „Thanks You Lord“ nebo také u mé oblíbené skladby „Soul Captives“ . Možná bych si dovolil tvrdit fakt , že první kdo inspiroval hlavně Boba v takovémto přeorientování byl právě rastafariánský gurru Mortimo Plano  se kterým se často stýkal a ne prrávě Lee Perry , který se tímto často pyšní a ve všech možných reggae dokumentech to o sobě rád říká .

Přesto že Bob „přivoněl“ přímo k rastafariánské tématice , prvním jamajským megahitem u společnosti JAD Records byla paradoxně skladba „Mr. Chaterrbox“ ve které žádná rasta tématika obsažena není . I přesto že se tato skladba hrála celkem dlouho prakticky všude , na Bobovo výplatu vliv neměla .

 

Toto možná vedlo Boba k novému rozhodnutí , sehnat si někoho z hudební branže , kdo vydává singly i mimo Jamajku , nechtěl totiž dopustit aby byl bitý jamajskýmy poměry a stejně to nikam nedotáhl . V období mezi 29.dubnem a 19.květnem nahrává singly pro Leslieho Konga , s vydělanými penězi si nechává v jeho fimě stojící na 127 King Street razit singly i pod vlastní značkou TUFF GONG .

Od srpna téhož roku začíná spolupracovat i s Lee Perrym , který měl úspěch s kapelou The Upsetters v Anglii .

 

 

 

Z kraje roku  1972 opět spolupracuje s JAD Records ale své singly prodává rovněž otištěné štítkem TUFF GONG , vydává se ještě naposledy u této společnosti na dobrodružství do Švédského Stockholmu kde má manželka Rita svého otce a kde žije až do října , kdy si sjednává schůzku s Chrisem Blackwellem z Island Records.

Během Pobytu ve Švédsku se pomalinku začíná rýsovat to co nabírá v následujícím roce na otáčkách . Peter a Bunny se pomalinku chystají na své sólové dráhy , své singly vydávají rovněž u JAD Records ale pod svými štítky „Solomonic“ a „Intel Diplo“.

>>> ZDE <<< jsem uložil k poslechu skladbu „Mr. Chatterbox“ , jedná se o druhou a o poznání delší verzi skladby která vyšla přesně rok od té slávy kterou na Jamajce sklidila (tedy v roce 1970) , Bob na ní  spolupracoval s Bunnym Lee . Další skladbou , kterou vám zde nabízím je skladba „I Like It Like This“ která vznikla za spolupráce Johnyho Lovera a jak si jistě všimnete , je to nový kabát skladby „Dont Rock My Boat“ a třetí skladbou v pořadí je druhá verze skladby I´m Still Waiting která byla vytvořena v roce 1971 z původní skladby vydané v roce 1965.  V dalším článku ještě připomenu některá fakta . Mějte se , a vy rasta přátelé co si užíváte v Krompachu sraz,tímto vás zdravím , váš Eboko .

 

[ 122 – 8.10.2009 ] Staré časy – část první

 

Tak mě napadá , jak tak koukám na seznam svých článků , že jsem se ještě nezabýval tím , co se dělo před tím než se Bob upsal Island Records . Zkusím to nějak sepsat , pro neznalého člověka můžou být staré časy matoucí , byď v nich Bob napsal daleko víc skladeb než u Island Records , to co se dělo potom byl jen malý zlomek jeho tvorby . Problém je určit přesný datum a přesně definovat každý singl do správné doby  , ale každopádně  je čas se do toho pustit .

 

 

 

Bob svou kariéru odstartoval v roce 1962 ve studiu Leslieho Konga , poté pracoval na spoustě písní ve Studiu One Sira Clementa Coxone Dodda od roku 1963 až do roku 1966 kdy se oženil se svou ženou Ritou . V říjnu téhož roku se rozhodl pro cestu do USA za svou matkou , v hlavě měl úplně nové plány .

V polovině roku 1967 byl zřízen v 18 Park Road Greenwich v Trenchtownu  obchod kde se mimojiné razily vanilové desky pod štítkem obchodu – Wail´n Soul´m .

Nové album „Rock Steady“ ale nedosáhlo prakticky žádného úspěchu , možná byl základní problém ten , že úspěchu v té době měly skladby Gangsterů , zdálo se že hudba rasa umělců nebude mít jen tak šanci , prosadit se . kromě toho v tomto roce zavřeli za „pašování“ marihuany Bunnyho Wailera a Petera Toshe , Bob když viděl jak se země snaží zbavit se (beze svědků)  rastamanů rozhodl se rychle se zbalit a přestěhovat se do míst kde vyrůstal v Nine Mile, a kde opět nalezl klid pro svou práci . byli to špatné časy pro The Wailers , i proto se snažil Bob své nahrávky i nadále produkovat , mnoho skladeb pochází z tohoto období na sklonku let 1968-1969.

 

 

 

Během roku 1968 začal Bob intenzivněji (díky propuštění Bunnyho a Petera) pracovat v JAD Records , u nich také mimojiné vydal dvě skladby na kterých pracoval rastafariánským gurru – Mortimem Planem , skladby byly zaznamenány ve studiu JBC dne 6.června téhož roku . Pokračovat budu příště , nevím kolik bude mít článek pokračování , každopádně zatím opět téma „Zimbabwe 1980“ odsunu , mám náladu psát na toto téma , odpuste .

>>> ZDE <<< si můžete stáhnout k poslechu ukázku z roku 1964 ze Stusia One „Wings of A Dove“ nebo skladbu „Let Him Go“ kterou vydali The wailers roku 1966 když byl Bob v USA , na závěr taky vkládám skladbu „Selassie is The Chapel“ která byla jednou ze skladeb na které pracoval s Mortimem Planem roku 1968 . Mějte se přátelé , váš Eboko .
 
 

[ 121 – 5.10.2009 ] Jump Nyahbinghi DEMO

 

Tak jsem se konečně vrátil domů – přestože dnes nepíšu nic dlouhého ,  pomalinku se opět dostávám do svého rytmu a budu vám líčit jednotlivé archívy , tato skladba je jedním z nich. Mnohokrát jsem se v tramvaji při cestách do práce a nebo z práce zaposlouchal do této skladby , která má nejen povzbuzující text ale i v mnoha ohledech perfektní rytmus.

Mimo oficiální verzi která vyšla na albu Confronation v roce 1983 ještě existují dvě demo verze : první z nich byla nahrána na jaře roku 1979 v té době novém TUFF GONG studiu v Kingstonu . Opět netuším proč tato skladba se nevešla do tracklistu desky Survival která vyšla téhož roku .

Druhá verze přechází do Dubu , sice to rozhodně nebyla první Dubová verze kterou Bob ve svém studiu a mimo něj vytvořil , přesto si myslím že tato druhá verze skladby je pro vás velkou neznámou , je ale to opravdový skvost . V roce 1980 byla zařazena do tracklistu archívu „Dennis Thompson Mixes“ a obě tyto verze naleznete k poslechu >>> ZDE <<<

 

 

 

Teď se opět budu hodně věnovat psaní , jedním z dalších témat bude dlouho připravované téma o vystoupení v Zimbabwe ve dni vyhlášení samostatnosti této africké země , ale nebudu předbíhat . Také ale pokud někdo z vás by sem chtěl přispět nějakým zajímavým článkem a rozšířit tak ještě více obzory posluchačům , budu velice rád , kontakt na mě je uveden v sekci „autoři“ . To je ode mne  pro dnešek  vše , váš Eboko .

 

[ 120 – 27.9.2009 ] Bend Down Low

 

Dnes chci napsat něco o této klasické skladbě , která byla postupem času zcela zapomenuta.

 

Tuto skladbu Bob složil jako svou první v Delaware během svého pobytu v roce 1966 . Singl (na straně B se skladbou „Freedom Time“ ) byl vyšel stejného roku po Bobovo příjezdu na Jamajku v novém studiu Wailin Soul´m , o pár let později byla skladba se stejným složením (strany A a B) vydána i v JAD records a na konci roku 1969 byla přidána do Lee Perryho mixu skladeb s konečným názvem „All in One“ . Závěrem byla v novém kabátě přiřazena i na klasické album Natty Dread v roce 1974.

 

 

 

Celkem často ji Bob zpíval na americkém turné v roce 1975 , >>> ZDE <<< je uložena k poslechu z koncertu z Torontské Massey Hall , koncert byl na programu 8.června a bylo to také poprvé kdy ji Bob živě předal publiku.

V roce 1976 na turné k desce Rastaman Vibration ji už tak hojně jako v předešlém roce nehrál , byla na track listech spíš výjimkou . 20.5.1976 po koncertu v  Housonské Music Hall ji už nikdy živě nezahrál . Tato skladba je jako ukázka už na webu uložena (u článku „Sběratelství 2.“ Ze dne 21.5.2009) – tato verze je také pro mnohé sběratele zajímavá tím , že Bob není moc slyšet v mikrofonu zatím co The Wailers se předvádí perfektními sóly. Perfektní klávesové sólo lze vyposlouchat i na jiné verzi , kterou jsem vám uložil rovněž >>> ZDE <<< . Pochází z mého nejoblíbenějšího koncertu z roku 1976 a to z New Yorského Beacon Theatre (late show) který byl na programu 1.května tohoto roku . To je ode mne prozatím vše , váš Eboko.

 

[ 119 – 25.9.2009 ] LIVE !!! ´75 – plnohodnotná verze

 

Dnešní článek navazuje na předešlý , zmínil jsem se o dvou verzích které na oficiální desce LIVE!!! byli z nějakého důvodu zkráceny . U předešlého článku je vložena k poslechu závěrečná skladba „Get Up Stand Up“ , dnes k tomuto článku doplním onu druhou skladbu , která je v originální podobě a délce , je řeč o skladbě „Lively Up Yourself“ která je >>> ZDE <<< rovněž uložena .

 

  

 

Jedním z hlavních problémů je doba . Dnes žijeme v době , v které můžou mít hudebníci desku jakékoli podobě a jakékoli kvalitě , tím myslím ale hlavně délku skladeb. Ve starých dobách kdy ještě Bob nahrával byly poměry zcela odličné . Vynilové desky měli omezenou délku , proto dodávám fakt , že je možné že tento aspekt vedl Island Records k vystříhání těchto dvou „dlouhých“ skladeb   . Možná ale šlo o nějaký komerční manévr , avšak tomu já moc nevěřím . Island Records jsou podle mě v této době už jediní kteří mají zájem vydávat oficiálně i Archivní materiály , přesným příkladem jsou druhé CD u DELUXE edic oficiálních alb.

 

  

 

Je ale škoda , ať už byl záměr jakýkoli že album LIVE!!! který byl výběrem toho nejlepšího z dvou Londýnských koncertů z Ballroom Lycea (17.7.a 18.7.1975) je takto „ořezaný“ nicméně díky tomuto webu si můžete správné verze skladeb , které by jinak pohltil čas , poslechnout. Fotografie opět patří k jedné z dvou  zmíněných vystoupení. Mějte se přátelé , váš Eboko.

 

[ 118 – 24.9.2009 ] Live At Ballroom Liceum 1975


Docela mě rozesmálo dneska ráno : v závěru článku č. 116 píšu že nejrozšířenější archív na světě je koncert z ROXY z LA 25.5.1976 , a že byl tím pravým důvodem k natočení oficiálního alba LIVE!!! , to je přeci hloupost , nemůže koncert z roku 1976 předcházet oficiální desce vydané v roce 1975 , měl jsem zmínit koncert v ROXY z 13.10.1975 . Prča ale je i to , že mi nikdo z čtenářů můj překlep nepřipomněl a kdybych si toho nevšiml , hyzdilo by to tento článek nadále .

 

  

 

Dříve jsem měl ve svém „Wanted“ seznamu i koncert z  Ballroom Lycea v Londýně . Jeden známý mi řekl  , „to je přece ten oficiální živák LIVE!!!“  Tak jsem koncert z pátracího seznamu odškrtl a vše hodil za hlavu . Dnes po nějaké době musím přiznat , že je to zase všechno úplně jinak . Nejen že musím opět koncert do „Wanted“ seznamu dopsat (myslím ten z 17.7.1975) ale musím do něj dopsat i nadcházející koncert z 18.7.1975 který Bob Marley and The Wailers odehráli na stejném místě . Oficiální deska LIVE!!! Totiž nese skladby z obou koncertů .

 

 

  

 

Totiž , první koncert obsahuje i skladby jako je „Stir It Up“ a „Kinky Reggae“ které na desce nenajdete .

Druhý koncert je o poznání delší , má přes 90 minut ale nevím protože show nemám , která skladba z něj byla odejmuta.

Navíc i přesto že oficiální deska je mix dvou koncertů (to by se dalo přežít) , pro mé zklamání přímo na ní jsou dokonce dvě zkrácené verze , o té první budu psát v dalším článku , tou druhou skladbou je „Get Up Stand Up“ kterou si >>> ZDE <<< najděte a poslechněte , myslím že není třeba dodávat , kde je chybějící kousek skladby . Že by další oblbování posluchačů ?

Fotografie pochází  z prvního koncertu v Londýnském Ballroom Lyceu 17.7.1975 , váš Eboko.

 

[ 117 – 23.9.2009 ] Debut v Madison Square Garden

 

Dnešní článek je věnován tomuto vystoupení které se uskutečnilo 17.6.1978 a které jsem si dnes konečně poslechl celý i já , moc děkuji majiteli stránek www.equalityandjustice.fr za ochotu , protože jinak bych ho jen těžko našel , a mohl bych se klidně na hlavu postavit , zkrátka hledání některých archívů je jako hledat jehlu v kupce sena .

 

   

 

Tímto koncertem jak mnozí víte Bob se svou kapelou The Wailers  oficiálně odstartovali turné k desce Kaya , na samotném track listu koncertu ale není nic tak zvláštního , protože skladby z desky Kaya které se v koncertu vyskytly totiž Bob představil světu dříve než byla samotná deska vydána.

Atmosféra koncertu je perfektní , možná že je to jen můj pocit protože jsem koncert neúspěšně hledal několik let . Bob byl i zde výjimečný tím , bylo jedno kde zrovna vystupoval , na každém koncertě podával maximální výkon , což je samo o sobě mezi umělci  (nejen reggae hudby) raritou.

 

  

 

Přesto ale má koncert jednu zvláštnost . Bob zde vystupoval v křiklavé fialové košili , kterou už při žádném jiném vystoupení na sobě neměl (viz fotografie) .

K poslechu jsem >>> ZDE <<< vložil úvodní skladbu „Positive Vibration“ kterou předchází krátké „Intro“ .

Mějte se přátelé , váš Eboko.

 

[ 116 – 22.9.2009 ] To není konec – to je začátek !

 

Dnes je to přesně rok , co jsem spustil tento web. Chtěl bych vám velice poděkovat za to že denní návštěvnost webu je tak vysoká – protože zhruba 50 návštěv denně jen potvrzuje zájem o život a hudbu Boba Marleyho u nás v malé zemi v srdci Evropy .

K dnešnímu dni jsem vydal 116 pro české čtenáře zcela originálních článků a ozdobil je původními fotkami , navíc skoro u každého článku je minimálně jedna archivní ukázka pro dané téma .

Kdekdo by mohl tvrdit že již není o čem lidi informovat a že počet informací se zúží  ale ne milí přátelé , to není konec , to je teprve začátek , je toho ještě spoustu co vám ještě můžu sdělit . Svět kolem Boba je i dnes po 10 letech mého zájmu  a po každodenním poslechu mým největším koníčkem.

 

 

 

Na fotografii je Bob s kamarádem Alanem Colem . Chlapík uprostřed je fanoušek který Boba a Alana potkal v San Franciském parku , pro kterého je tento snímek vzpomínkou na životní zážitek , tento snímek byl pořízen v roce 1976.

>>> ZDE <<< vkládám na poslech skladbu „Want More“ z archivního záznamu  z koncertu  z ROXY klubu z Los Angeles (25.5.1976) . Váš Eboko.

 

[ 115 – 19.9.2009 ] Demo verze – opravdový originál (?)

 

Na toto téma jsem už dávno chtěl napsat příspěvek , respektive svůj pohled a názor ale asi jsem buď to zapomněl a nebo jsem nad tím mávnul jen rukou. Dnes se ale k tématu vracím , protože „coby odborník“ na Bobovo tvorbu bych chtěl na toto poukázat nebo poradit.

Tato debata může být vedena pouze v okruhu studiových Demo verzí , živých vystoupení a taky Rehealsals se toto spíše netýká.

 

Určitě i vám již proklouzlo mezi prsty spoustu CD s různým obalem a různým obsahem skladeb , a najednou jste si pokládaly základní otázky typu : co je to za Demo ? kdy bylo nahráno ? Toto se stalo mě „opět“ včera . Našel jsem Demo s atypickým názvem „Bob Marley – Redemption Studio Demo“ a na štítku obalu bylo napsáno „Demo verze skladeb od roku 1973 po rok 1980“ a položil jsem si stejné otázky . Až po poslechu jsem zjistil že 16 z 18 skladeb onoho výběru jsou alternativní verze („B“ strany singlů) z různých originálních demo archívů . I přesto že neznám den,měsíc a ani rok vydání tohoto neoficiálního alba , jsem si na 100% jistý že jde o posmrtně vydané CD (nebo spíše výběr nějakého nadšence , než přímo vydané CD) , protože skladba číslo 12. „Ride Natty Ride“ je verzí která je vyjmuta z Wounded Lion Rehealsals 1979. Tento výběr uzavírá skladba s číslem 18. „Redemption Song“ která je rovněž vyjmuta ale z jiného archívu , pod názvem Essex House Rehealsals 1980.

 

 

 

Toto je názorný příklad toho , jak se posluchač či sběratel přijde k zásadnímu výsledku.

Zde uvedu pro pořádekseznam originálních Demo archívů – z jejichž obsahu (sekce Demíčka) může posluchač nebo sběratel čerpat zásadní informace o původu skladeb.

 


1968, nash & sims demos
1973, catch a fire & burnin demos
1974, natty dread demos
1975, jah live outtakes
1976, dub sessions
1977, exodus demos
1977, exodus scratch demos
1977, kaya demos
1978, black ark demos
1979, dadda demos
1979,survival demos
1979, survival session in tuff gong studio
1980, confrontation demos
1980, mother b bedroom tape
1980, uprising demos
1980, dennis thompson mixes

 

>>> ZDE <<< vkládám k poslechu alternativní verzi skladby „Am-A-Do“ kterou naleznete na originálním Archívu Natty Dread Demo Tapes .

Nebo také >>> ZDE <<< je k nalezení Demo verze skladby „Want More“ která zase dokazuje fakt , že některá Dema byly vydány jen jako samostatné skladby. Tato verze je přejata z LP , jak určitě i sami poznáte.

Závěrem chci dodat jen to , že některé Demo verze jsou i v posmrtném znění vynikajícími výběry , ale jiné a bohužel většina nestojí za nic . Chce to při budování sbírky mít nadmíru trpělivosti . Váš Eboko

 

[ 114 – 16.9.2009 ] Boston 1978

 

Dneska jsem se zaposlouchal do dvou koncertů které proběhly a jsou zaznamenané v eden den a to z Bostonské Music Hall 8.6.1978 .

Přijde mi někdy docela zvláštví jak mohl zvládnout dvě vystoupení v jeden den , nebyl to ale stálý jev , Bob měl takto naplánované vystoupení spíše výjmečně . Pro sběratele jsou tyto show označeny slovy „Early“ (brzká) a „Late“ (pozdější) show pro přehlednost. Většinou bývá track list z Early a Late show shodný , koncertům z Bostonské Music Hal 1978 se to ale netýká.

 

  

                                                            (Early Show)                                                     (Late Show)

 

Pro laiky je možná zajímavostí (ale pro mě to už žádná novinka není) že Bob uvedl skladby z nové desky Kaya již dříve před začátkem jejího oficiálního turné , přitom toto oficiální turné bylo zahájeno o 9 dní později a zahájil ho koncert v New Yorské hokejové hale Madison Square Garden.

Verze skladeb takto uvedené dříve bývají často odlišné , toto se týká například skladby „Running Away“ kterou si můžete poslechnout ale nejprve odkaz ke stažení vyhledat >>> ZDE <<< .

 

Early Show je zachycena v horší kvalitě , zato ale koncert odstartoval mocnou skladbou „Slave Driver“ která je uložena rovněž >>> ZDE <<< , bylo tak učiněno výjmečně , mockrát jsem se od roku 1973 se skladbou nesetkal.

Zato Late Show má kvalitu zvuku perfektní , celý koncert si po zaregistrování můžete zdarma poslechnout >>> ZDE <<<  ale vy , kdo jej chcete vlastnit , není těžké jej na internetu najít a stáhnout . O Bostonských vystoupeních budu ještě psát , Protože právě v Bostonu Bob vystupoval ve své bohaté kariéře nejčastěji, váš Eboko.

 

[ 113 – 15.9.2009 ] Pohřeb Boba Marleyho (autor Mr3ska)

 

Jeho poselství zabalené do textů písní se stalo takříkajíc "nesmrtelným". Mnohá z jeho slov bývala a stále mohou být pomyslným trnem v oku pro mnoho lidí. Člověk jež dokázal, aby si lidé více vážili jeden druhého odešel, ale jeho poselství tu zůstává.

 

   


Na jeho oblíbenost mezi prostým lidem a sílu jeho poselství poukázalo i to, že se s ním na jeho poslední cestě přišly rozloučit tisíce lidí. Mezi těmito lidmi byla i početná skupina rastafariánů, hlásících se stejně jako Bob k Twelve Tribes of Israel (na záznamu Marleyho pohřbu je to skupinka lidí v bílém se zeleno-žluto-červenými hučkami na hlavách). Kromě mnoha jiných pronesl na Bobově pohřbu řeč i tehdejší Jamajský premiér Edward Seaga. A toto je její část:


  "Jeho poselství bylo protestem proti bezpráví a snahou zlepšit podmínky utlačovaných. Stával zde a koncertoval, a všude kde vystoupil přinesl a šířil své poselství a své vize. Narodil se ve skromné chatrči v Nine Mile ve farnosti St. Ann. Žil v západní části Kingstonu, kde jako chlapec započal svůj boj s podmínkami a životem v ghettu. Velice rychle se přizpůsobil zdejšímu prostředí a naučil se v něm přežít. Přežít ty dny na západním konci Kingstonu. Ale byl to jemu vlastní talent, neochvějná disciplína a neskutečná vytrvalost, které z něj neudělaly další oběť ghetta, ale vystřelily jej na vrcholy hudebních žebříčků v zemích třetího světa a nejen tam."

 

  


A stejně jak to udělal i Edward Seaga, měl bych zde i já pronést část tradicionálu, který Bob Marley zpívával. A tady je:


I say fly away home to Zion, fly away home,
I say fly away home to Zion, fly away home.
One bright morning when my work is over,
Man will fly away home.

 

 

[ 112 – 14.9.2009 ] Roskilde Festival,Dánsko 1978 – pokračování


Dnes pokračuji v tom co jsem již jednou začal , a to v článku číslo 35.ze dne 12.2.09 . Psal jsem o tom , že nemám dostatek informací k datu 1.7.1978kdy Bob koncertoval na tomto festivalu, to už ale je minulostí , dnes mám jak celý archivní záznam , tak o něco málo více informací.

 

První věcí je záznam celého koncertu . Tento záznam je pro mě jako sběratele absolutní novinkou , ještě jsem se totiž nesetkal s tím , že by jej některý sběratel vlastnil proto jsem si myslel že skladba Kaya kterou jsem před časem nalezl , je jediná skladba zaznamenaná z koncertu,také proto jsem jej neměl ani zapsaný ve svém „Wanted“ seznamu. Tento archív je totiž horkou novinkou , která byla 31 let někde uschovaná , než se jí její autor rozhodl pomocí internetu poslat do světa .

 

  

 

Záznam koncertu je ve vynikající zvukové kvalitě , nicméně je veliká škoda že skoro polovina skladeb jsou na začátku , v polovině nebo na konci useklé.

Rozhodl jsem se tento koncert po vás uploadovat a naleznete ho v sekci>>> k stažení <<< , snáz tak poznáte atmosféru tohoto báječného koncertu uskutečněného uprostřed festivalu dne 1.7.1978 za účasti 36.000 diváků.

Váš Eboko.

 

[ 111 – 10.9.2009 ] Demo verze alba Uprising 1980

 

Dnes chci pojednat o demo verzích k tomuto albu , které se staly legendárními . Řeč je o opravdových sběratelských skvostech , ale jen málo lidí u nás v České Republice má přehled o tom , co mohlo vyjít na dnes již klasické a také mojí nejoblíbenější desce Uprising.

 

  

 

Říká se , že Chris Blackwell odmítl vydat některé skladby na toto album , nevím co bylo důvodem , přesto ale některé z nich se staly tématem pro posmrtné album Confrontation . Dokonce i někteří životopisci , jako například českým čtenářům známý autor Timothy White říká , že i skladba „Comming In From The Cold“ na albu neměla vyjít. Na Demo verzi k albu Uprising tak naleznete syrové skladby které byly v komerční podobě vydány na již zmíněném albu Confrontation v roce 1983 . Jsou to tyto skladby : „Trenchtown (také pod názvem „Give me Trenchtown“) , „Stiff Necked Fools“ (Která je >>> ZDE <<< uložena k poslechu) „Chant Down Babylon“ nebo děkovná skladba „Give Thanks and Praises“.

 

Mimo těchto skladeb na Demu logicky naleznete i skladby které na Uprising albu v roce 1980 nakonec vyšli . Jednou z nich je má oblíbená skladba „We and Them“ z které má posluchač , možná díky Bobovo improvizaci velmi silný pocit . >>> ZDE <<< jsem vám tuto skladbu uložil k poslechu .

Vložené video patří k archívu Criteria Studio Rehealsals , Miami 14.9.1980.

 

 

 

Ještě bych rád k této skladbě uvedl jednu zajímavost : na buletinu (obalu) desky je udáván rok 1980 jako rok vzniku skladby , ale je to omyl . Pilný posluchač (sběratel) jistě ví , že první zmínka o skladbě přišla na jaře roku 1977 ,je zaznamenána na archívu Mother B. Tapes a >>> ZDE <<< je rovněž uložena , nezbývá mi nic jiného než popřát , příjemný poslech přátelé , váš Eboko.

 

[ 110 – 7.9.2009 ] Uklidněte se – Simmer Down

 

Web je zčásti obnoven , proto se můžu opět věnovat psaní . Dne 1.9. jsem napsal charakteristiku Dream  koncertu který se uskutečnil 4.10.1975 v Kingstonu na Jamajce , také jsem napsal že na koncertu zazněla i skladba „Simmer Down“ ale na poslech z repertoáru tradičních The Wailers jsem vložil skladbu „One Love \ People Get Ready“ , která jak jsem zmínil byla i poslední skladbou kterou společně Bob , Peter a Bunny na koncertu zazpívali .

 

 

 

Dnes bych chtěl zveřejnit záznam skladby „Simmer Down“ .

Skladba kterou znáte, zní v originále z roku 1964 v silném SKA rytmu . V archívu Dream koncertu můžete slyšet tuto skladbu v rytmu One Drop .

Pravdou je že rytmus je řekněme „pomalý“ (připomíná mi výňatek ze skladby „All In One\Medley“ kde se Bob v roce 1970 ještě trošku ke skladbě vrátil) ale přesto si zanechává své symbolické kouzlo , >>> ZDE <<< je uložena pod příslušným názvem článku k poslechu . Příjemný zbytek dne přeji , váš Eboko.  

 

[ 109 – 1.9.2009 ] Dream Concert – Kingston JMC 1975


Dnes jsem chtěl vydat úplně jiný článek ale nakonec jsem se rozhodl oné téma které jsem chtěl začít , posunout na další dny , nejsem si s článkem na 100% jistý , ale na jeho vydání nebudete dlouho čekat , dočkáte se zítra nebo pozítří .

Hned ráno jsem se zaposlouchal do úplně jiného koncertu , a jak zní nadpis , dnes budu psát o koncertu který se uskutečnil 4.10.1975 v Národním Stadionu v Jamajském hlavním městě Kingstonu .

 

Byla to jedinečná šou té doby na Jamajce a ne náhodně se jmenoval „Dream Concert“.

V roce 1975 již v kapele The Wailers vystupoval úplně někdo jiný , Peter Tosh a Bunny Wailer se o rok dříve vydali na své sólové dráhy .

Ale tento koncert měli The Wailers , jako nejvýznamnější Jamajská kapela té doby hrát pospolu stejně tak , jako když kapela vznikla , bylo to také naposled co spolu „Bob Marley , Peter Tosh a Bunny Wailer“ vystoupily na jevišti .

 

 

 

Podle toho byl také upraven Track List koncertu . Koncert odstartovala skladba „Rastaman Chant“ z roku 1973 , následovali tři skladby které rozhodně pro tuto příležitost nebyli vybrány jen náhodou , šlo o skladby které mají původ v roce 1965 ve Sudiu One Sira Clementa Coxone Dodda – „Nice Time“ , „Simmer Down“ a „One Love \ People Get Ready“ ( >>> ZDE <<< si ji můžete poslechnout ) a právě poslední jmenovaná skladba byla vůbec poslední , kterou původní členové The Wailers společně zahráli a zazpívali .

 

 

 

Koncert pokračoval dvěma skladbami Bunnyho Wailera (z klasického alba Blackheart Man) „Dreamland“ ( >>> ZDE <<< je uložena k poslechu) a „Fight Against Conviction“ , na další tři skladby se na podiu s Bunnym Wailerem vyměnil Peter Tosh aby zahrál své klasické skladby jako „Mark Of The Best“ (>>> ZDE <<< je rovněž uložena k poslechu) „Can´t Blame The Youth“  a slavnou a v té době v Jamajských rádiích zakázanou skladbu „Legalize It“ .

Poté byl na podium pozván i Bob Marley aby zahrál své klasické skladby té doby , byli také tři : „So Jah Seh“ , „No Woman No Cry“ a „Jah Live“ (>>> ZDE <<< uložena k poslechu ) .

Čili koncert byl nejen přehlídkou toho nejklasičtějšího ze společných starých časů , ale i výběr nejklasičtějších skladeb té doby , kdy již Bob , Peter a Bunny vyjeli na své sólové dráhy .

 

Závěr koncertu patřil speciálním hostům – Steviemu Wonderovi a jeho kapele , která bez rozmýšlení vystřihla v té době nejslavnější hit amerických hitparád „I Shot The Sheriff“ . Vše se vyvinulo tím , že na podium byl přizván i samotný autor skladby Bob Marley , vznikl tak duet „Boba a Stevieho“ který dodnes patří k nezapomenutelným a >>> ZDE <<< je tento klenot uložen k poslechu .

 

Já doufám že jsem za pomocí tohoto článku pomohl pochopit a oprášit atmosféru z tohoto opravdu nádherného koncertu . Mějte se váš Eboko .