Založit webové stránky nebo eShop

ČLÁNKY - 2012

[ 340 – 31.12.2012 ] Sběratelství – část čtvrtá

Mám tu připravený pokračování článku o Amandle , ale zatím na něj bohužel prdim , protože mi tu z nákýho neznámýho důvodu nejdou zobrazit fotky a bez nich to není ono.

Je tu opět Silvestr a nový rok před námi , mimo přání aby se dařilo v dalším roce lépe , bych chtěl  zrekapitulovat rok 2012.

 

 

Z mýho pohledu šlo ze sběratelského hlediska o hodně přínosnej rok .  Hlavní událostí bylo asi vydání na dvd film MARLEY , je to film kterej mě neskutečně nadchnul . Tenhle film musel udělat radost i těm kteří normálně Boba vůbec neposlouchají , protože je to do detailů vyprávěný příběh osoby která chtěla změnit svět . Nějaké extra záznamy navíc v něm sice k vidění nejsou , ale když už jsou a člověk pozná co je to za záznam , hned zase začíná hledat , zmínim příklad videozáznamů z Bostonu 1978 a Toronta 1978 , které se musejí někde ještě ukrývat buďto v krátkých střihách a nebo kompletní záznamy .

 

 

Je sice fakt že o svých nálezech tu zrovna nepíšu tak často ale jsou , a do článků je zařadím v následujícím roce. Jde například o koncert v Massey Hall v Torontu 1975 , nebo další a velice kvalitní záznamy skladeb „Them Belly Full“ a „Natty Draed“ z Manhattan Theatru v New Yorku 1975 a záznam skladby „Concrete Jungle“ z Top Gear studia z 1973.

Co se audia týče , tak nám rok 2012 přinesl další archív z koncertu v Holandsku 1976 , plus strašný řachy nových fotek , na to jsou ale specialisti spíš Jacob a Petr (tim vám přátelé díky).

 

 

Bob-Marley.es se kupí skvělými článkami , a letos jsem objevil Midnight Raver blog , kde se kochám výstřižkama z novin … Já normálně žasnu , že je toho pořád tolik co mi Bob Marley a the Wailers i po 13 letech poslechu může nabídnout . Je celkem zázrak že existuje google translator , sem na web totiž chodí z poloviny lidi číst ze zahraničí . Všichni co tuhle muziku tady v čr máme rádi pociťujem , že zájem z velký části opadá , a to i na Facebooku kde máme skupinu kde je asi 100 lidí a není asi v naší moci nějak lidi probudit.To už se asi nezlepší, ikdyž já bych moc chtěl.

 

Vám co sem chodíte pravidelně číst přeju hodně úspěchů v nadcházejícím roce 2013 a hodně příjemných zážitků s hudbou Boba Marleyho , ona je totiž to nejcennější co mám ! Váš Eboko

[ 339 - 19.12.2012] Bob dobívá Boston – Amandla 1979 – díl 1

Už jsem o Amandle kdysi v r.2008 jednou psal , ale opakování je matka moudrosti , přidám i pár zase nových úhlú pohledu,vzpomínek.

Amandla Festival africké jednoty se uskutečnil 21.července 1979 na Harvard Stadionu v Bostonu.Festival se konal ve snaze podpořit a oslavit osvobozenecká hnutí v Jižní Africe . Účastníci ale také chtěli vyřešit problému rasizmu ve školách nebo na pracovištích . Podle Wikipedie slovo „Amandla“ znamená podle jihoafrického kmene Zulu „moc“ , „síla“ nebo „energie“.

Bob Marley na koncertu hraje některé ze svých skladeb , připravovaných pro vydání alba Survival. Tohle ale bylo plánováno , Boba o to přímo žádali , protože nadcházející album je plné politiky , včertně písně „Zimbabwe“ , což je osvobozující song pro tuto africkou zemi. Bob má během přídavků na koncertu několik krátkých projevů , když mocně viní systém a naléhavě žádá pro Afriku jednotu a svobodu „Free Africa now,Africa nah free“(!) . Zařval s vzdorem. Na jevišti jsou jeho projevy neobvyklé , protože nozmálně by byl při cílených odpovědích ohrožen cenzurou na citlivá témata , jako je apartheid nebo marihuana.

Na koncertě účinkují mimojiné i soulová legenda Patty LaBele , Jazzový pianista Eddie Palmieri, bubeník Babatunde Olatunji , jihoafrická kapela Jabula a komik Dick Gregory , který například těsně před Bobovým vystoupením má rasově nabitý 15 minutový projev,na ten se můžete podívat >>> ZDE <<<..

Mark Miller (Bobův tour manager) vzpomíná:

„Jo pamatuju si na Amandlu. Bylo to v době , v roce 1979 , kdy na naše vystoupení chodily davy lidí. Ale když jsme přijeli odpoledne na Harvard Stadion , byl prázdný , nikde ani noha , bylo to zvláštní , všichni jsme měli zvláštní pocit , hrát zvukovou zkoušku (soundcheck)na tak velkém ale úplně prázdném stadioně.

Bob měl poměrně dobrou náladu , krom případů kdy někdo zahrál falešný tón , hned ho okřikl , byl velice přísný , bral to velice vážně.

Dneska po letech  když se koukám na to video které bylo natočeno, a vidím se tam stát, mám také zvláštní pocit.

Neville Garick je také viděn na koncetu u bubnů , což je podle mě velkou vzácností , Byl Bobovým art direktorem, což je podle mě něco jako Bobův designér,co připravoval obaly na desky ,plakáty na turné , taky pomáhla seštelovávat světla na podiu atd.  

„Neville dostal na starosti bubny protože chtěl být nápomoci , většinou ladil světla na koncertu , ale tahle show byla přez den , neměl co na práci“

„Když se brány otevřeli , vypadalo to jako panika. Lidé běželi ze všech vchodů stadionu směrem k hledišti,ještě že podium bylo celkem vysoko ,a lidi neměli šanci na něj vyšplhat.

Byla to skvělá show , udělal jsem s Bobem 124 koncertů a všechny jsou v mých vzpomínkách“

eboko

[ 338 – 18.12.2012 ] Živě z Kingstonu

Minulej tejden se mi dostalo do ruky cd s názvem Bob Marley Live . Myslel jsem si že jde o nějaké špatně pojmenované cd , z nějakého koncertu co už doma mám . Na druhý straně cd mě ale zaujal nápis „Recorded live in Kingston Jamaica 1970-1971“

Zapnul jsem ho v přehrávači , velice jsem se podivil . Možná je to matoucí pro někoho kdo má přehled , samozřejmě je tu uměle vytvořená kulisa živého vystoupení , nejedná se o žádný koncert , ale můžu vám říct že skladby jsou tak upraveny ve vysoké zvukové kvalitě , je to celkem příjemný poslech. Cleopatra Records si v letošním  roce 2012 dala opravdu záležet , nepřijde mi to jako levná nicka (ikdyž cd je fakt levné seženete ho do 150 kč) je tu celkem kvalitní průprava skladbama. Je pravda že některé skladby mě v živém provedení nesedí , například hned úvodní „African Herbsman“ nebo „Kaya“ ale ostatní se celkem příjemně poslouchají , jako např. „Soul Rebel“ nebo „Sun Is Shining“ , >>> ZDE <<< jsem celé cd našel k poslechu . Dávám 3 hvězdičky z pěti , jako vánoční dárek určitě někoho z vás potěší.Co na to říkáte vy ? -  váš Eboko.

[ 337 – 1.12.2012 ] Dneska to můžeme vyřešit

„My Jahovi lidé , to můžeme vyřešit ,

Spojme se a vyřešme to.

Povídám , že to můžeme vyřešit“

Tak zní refrém ze skladby „Work“ z alba Uprising z roku 1980 ; která mě dnes zajímá. Nikdy jsem nedokázal pochopit , k čemu tahle skladba navazuje . Spoustu Bobovo skladeb navazují na nějakou událost nebo období . Tak je třeba taky vnímat jeho tvorbu , protože díky tomu člověk trochu líp pochopí význam slov v textu a nemusí to bejt ani angličtinář profesionál.


Co můžeme vyřešit , proč se spojit(?), o co jde ? Furt jsem si říkal … a pak slovo work (pracovat) , vůbec mi to nešlo dohromady . Dneska ale i díky filmu MARLEY vím . Text skladby začal Bob skládat už v Londýně na začátku roku 1978 . myšlenou bylo to , co předcházelo konečné domluvě a konečnému uskutečnění Bobovo vystoupení na One Love Peace Koncertu .Spojily se a vyřešily to.

Jsou velice zajímavé tyhle střípky , pěkně se nám ten příběh skládá !

Závěrem >>> ZDE <<<ukládám dosti neznámou verzi z Uprising dema z roku 1980, Příjemný poslech , váš Eboko. 

[ 336 – 28.11.2012 ] Grenoble 1980

Mezi moje nejoblíbenější záznamy z Evropského Uprising turné patří tento koncert . Nebude to vyčerpávající  článek , protože o něm nejsou dodnes skoro žádné informace , ani fotky nepřibývají.

Tento koncert sice svou kvalitou zvuku (co se dochovalo na pásce) nepatří mezi nejkvalitnější , ale jedním z nejlepších je právě svou atmosférou , nevím kdo pásku pořídil , každopádně to byl někdo z hlediště , často totiž je slyšet hlas autora a lidí kolem něj , například u skladby „No Woman No Cry“, která byla tak známá že zpíval celý stadion .

Je možné že už jsem tu o tomto koncertu psal , na této pásce jsou totiž dva sběratelské skvosty : Skladby „Trenchtown Rock“ a „Bad Card“ , při první jmenované (nechácám zde ochutnávku z youtube) opravdu nevím kdo Bobovi poradil aby ji zahrál , protože se téměř na 3 roky z Bobovo tracklistů vytratila . Druhou jmenovanou zahrál ještě v Bostonu téhož roku.

Nechci ale jmenovat jen tyto dvě skladby , protože tento koncert si krapet pozornosti určitě zaslouží. Byl to velmi dlouhý koncert , byl rozdělený na dvě půlky , po skladbě „Exodus“ Bob odběhl z podia aby se o pár minut později převlečený vrátil na velkolepou skladbu „Redemption Song“ ,kterou jsem vám >>> ZDE <<< uložil k poslechu. Možná byla chyba , aby Bob hrál sólově na kytaru na svých koncertech až  takhle pozdě v roce 1980 , tuhle otázku  nám ale už dnes nikdo nezodpoví.Závěrem ještě přidal čtyři bonusové skladby : "Work",zmíněnou "Bad Card","Roots Rock Reggae" a "Lively Up Yourself".

Na tomto koncertu bylo něco přez 15 000 lidí a bylo by určitě více ale Kapacita stadionu Palais Des Sports to neumožňovala.  Bob Marley and The Wailers byly opravdu v tomto roce na vrcholu slávy.

Příště na shledanou , váš Eboko.

[ 335 – 25.11.2012 ] Time Will Tell

Tak blíží se nám to počasí na hovno co bude venku zima a i já už nebudu moct tolik courat venku jak jsem byl několik posledních měsíců zvyklý . Tak to tady zkusim zase trochu rozjet , asi ne tolik jako za starých časů , ale když se nedá jít ven , tak co má člověk u toho pc dělat než psát články .

Poslední dobou se hodně probíral film MARLEY (i tady) , a já neříkam že se mi ten „film“ spíš dokument nelíbí , ale je tu jeden dokument kterej mam raději, jmenuje se Time Will Tell.

Autoři se nezatěžovali žádnýma sálodlouhejma rozhovorama s okolníma lidma což se mi líbí , dokument je proloženej spousty interview s Bobem. Záznam je to příjemnej tím , že se na něm dostanete pod kůži různým archívům . Je zde spoustu „neokoukaných“ záznamů a všem ho rozhodně doporučuji shlídnout.  Nechám >>> ZDE <<< jednu z mnoha ochutnávek , je to skladba Comming In From The Cold z Essex House v New Yorku 1980 .A koukejte začít psát nějaké komentáře nebo ....  Váš Eboko.

[ 334 – 30.9.2012 ] Příjemná Instumentálka

Dneska zmíním období Bobova života který mi přijde nejplodnější , existuje z něj spoustu klasických skladeb , nejsou to žádné buřičské rebélie . Jsou to skladby , které předtí ani potom už nikde se k nim nevrátil a už vůbec podobné nevytvořil . Myslim si že s klidem můžu říct , že proto je Bobova tvorba dodnes velice silně vnímána.

Určitě jste poznali že tim myslim pro mě oblíbený rok 1977 , kdy žil v dobrovolnym exilu v Londýně. V tomto roce vznikla deska Exodus , ale tou dobou už Bob měl celkem kompletní představu o tom co bude na desce Kaya v nadcházejícím roce , měl tudíž spoustu času na svou práci , a nemusel vůbec pracovat ve stresu jako v letech 1979 a 1980 .

 

 

Exkluzivní archív z tohoto roku je „Bob Marley and the sons of Jah instrumental“ z jara 1977. Tady je ta atmosféra klidu absolutně zřetelná . nejde tady ani moc o kvalitu zvuku , mě spíš jde o ten cit pro muziku kterej z tý pásky musí pocejtit i snad úplnej idiot. Od buřičské skladby „Exodus“ přejdeme na svižnou „Jammin“ až po „Witing In Vain“,“ So Much Things To Say“ kde si Bob se skladou úplně hraje , jako malý děcko s hračkou , mě to tak připadá . A možná k tomu ještě přidá i atmosféra následujících skladeb „Místy Morning“, Shes Gone“ a „Time Will Tell“ , k tomu ještě jeda neznámá melodie možná z aktovky Trevora Bowa frontmana kapely Sons Of Jah.  Každopádně tento archív je jedním z mých vůbec nejhodnotnějších. Posuďte sami , můj názor znáte , váš Eboko.

 

333. – 29.8.2012 ] Japan 1979

 

Na jaře roku 1979, Bob Marley & The Wailers navštívili Japonsko, Nový Zéland, Austrálii a Hawai jako součást Babylon By Bus tour na podporu Reggae hudby na místech světa, které Marley nikdy před tím nenavštívil. V Japonsku byl Marley nadšenými fanoušky vřele vítán, a propagační turné se stalo velkým úspěchem. Reggae získalo v Japonsku stabilní oporu, tam se v následujících letech reggae scéna rozvíjela a vzkvétala. Možná proto se právě Japonsko stalo Bobovou oblíbenou zemí.

 

Tokyo 1979

 

      Myslím si, že když se většina lidí podívá na track listy z Japonska příjde jim, že písně jsou podobné jako při Tour v roce 1978, to je právě ono, mnoho lidí to může zmást, ale koncerty v Japonsku jsou součástí Babylon by Bus ne Survival Tour.Čeho jste si ale určitě všimli na těchto koncertech z Japonska je jejich zvláštní zvuk.  Důvod proč se zvuk tak liší od ostatních koncertů je ten, že Bob Marley spolu se svou kapelou měli možnost navštívit výrobní závod Yamaha a vybrat si tak nové hudební nástroje. To samo o sobě přináší do Japonských koncertů uplně jinou atmosféru. To byl jen takový menší informační článek, tak se zatím mějte Irie… Petr

 

Nakano, Japan, April 1979

 

Japan 1979

 

Japan 1979

 

332. – 26.8.2012 ] Maple Leaf Gardens 1978

 

Bob Marley & The Wailers koncertovali ve slavné Maple Leaf Gardens  9. Června 1978, jen několik měsíců po velkém vystoupení na One Love Peace Festivalu.

Bob poskytl rozhovor Sandie Rinaldové ze CCTV, který byl odvysílán 12.června 1978. Jak můžete z rozhovoru zaregistrovat,  v roce 1978 to byla uplně jiná doba plná negativních názorů na Marleyho osobu.  Ačkoliv je Bob Dnes uctíván jako „Král Reggae hudby“, v době svého rozkvětu se spíše setkával s neúctou kvůli svému náboženskému přesvědčení a vzhledu.  Na první pohled sympatická novinářka měla na Marleyho očividně trochu uzavřený názor. Podobné ignorantské chování můžete zpozorovat i u novináře, kterému Bob z jeho vlastní vůle poskytl rozhovor v Holandsku téhož roku (předchozí článek). Tento rozhovor s Kanadskou novinářkou pro vás někdy přepíšu do našeho rodného jazyka.

 

 

Zde je video záznam kde Bob Marley spolu s jeho kapelou The Wailers dne 9.června 1978, vstupují do Maple Leaf Gardens, aby se podívali kde bude koncert probíhat. Video záznam byl také poskytnut do dokumentárního filmu  „ Spiritual Journey“. Tak se zatím mějte, zase příště, Irie,Petr...

 

 

 

Toronto 1978

 

 

 

 

331. – 22.8.2012 ] Interview z Rotterdamu

Krátce před prvním vystoupením v Ahoy Hallen v Rotterdamu, které proběhlo 7. Července 1978, poskytl Bob Marley interview jednomu z Holandských novinářů Theo Stokkinkovi, pro jeho rádiovou show „The Theo Stokkink Show“. Při tomto rozhovoru, který netrval více než 5 minut, byl Marley podle svého hlasu očividně podrážděn, bylo to kvůli Holandskému novináři a jeho otázkám, možná byl i nervózní před svým vystoupením. Stokkink měl zase problémy porozumět některým Marleyho výrazům jeho řeči Patwa, a zdál se být poněkud zastrašený podrážděným Marleym. Toto interview je přímým příkladem toho jak těžce se člověk ze Západu domluví s Jamajským zpěvákem. Některé fráze byly poupraveny pro čtenáře tak, aby byli lépe pochopitelné, úpravy se ale nijak neodtrhly od původního kontextu, takže smysl Marleyho odpovědí zůstal stejný. První otázka byla směřována na zpěvákovo náboženské přesvědčení.

Marley:  Lidé z každého koutu světa vědí, že bůh existuje…I když, nevím jestli zrovna třeba například Britové mají co dočinění s bohem, když vyslovují slovo Bůh, třeba to je pro ně opravdu jen slovo…Nevím jestli je slovo Bůh něco co naplňuje mysl bílých lidí..Ale v co já věřím  je , že Rastafari je slovo, které znamená bůh, to je Realita, opravdu to znamená bůh, víte jak to myslím? Neovlivňujete svoji mysl blábolama, ale máte co dočinění s pravdou.

 

Stokkink: Nejsem si jistý, jestli na koncert příjdou zrovna lidé z každého kouta světa, jak říkáte…

Marley:  Všichni lidé z celé zeměkoule, se taky neangažují.  Pro nás je Rastafari všemocný bůh a na to neexistuje žádný argument.

 

 

Ahoy Hallen Backstage 1978

 

Stokkink: Budete o tom muset říci hodně lidem, aby se vaše ideologie rozšířily.

Marley:  Nemusím říkat nikomu nic . Spousty lidí to vnímají samy. Pokud to ve vás není, není možné to pochopit. Musí to ve vás být.

Stokkink: Opravdu si myslíte, že lidi chápou texty Rastafariánů, kvůli jejich slangovým výrazům?

Marley: Lidi, ty masy lidí, ti co trpí každý den, lidi co musí trpět, ti vědí o co jde.

Stokkink: Jo..

Marley: Jo, takže, lidi vědí, protože právě trpí. A ten kdo trpí, má potřebu žít správně. A dobrá vůle mu říká, že Rastafari je to pravé a správné.

Stokkink: Je to kvůli zvláštnímu zvuku reggae?

Marley: Cože?

Stokkink: Kvůli tomu zvláštnímu beatu v reagge? proto?

Marley: Reggae, reggae je muzika země,  muzika pravdy, muzika lidí, rozumíte? Je to muzika, kterou se snaží najít uplně každý. Právě v těchto časech je to vítězná muzika, muzika Afrických kořenů. Rastafari je realita, bůh všemohoucí. Řím musí padnout, Afrika povstát. Zeptejte se jich v Římě, proč vždycky vtrhnou do Ethiopie a útočí tam na lidi?  Velký křesťan jako Papež vtrhne do Ethiopie a začne tam útočit na neviné černochy. Útočí na ně tím způsoběm, že se z nich snaží  vypudit určitou věc a tou je správné chápání boha, protože já teď mohu povstat a hrdě říct „Rastafari“ a vím, že je to pravda.

Stokknik: Nemyslím si ale, že všichni lidé na světě vědí co znamená Rastafari…

Marley: Monoho lidí význam nechápe, ale když jim o tom sdělíte, jejich srdce to cítí. Je to vibrace, je to slovo…Všichni to vědí, všichni…Ale když jednou lidi uslyší slovo „Rastafari“, budou chtít vědět co znamená. Vy se ptáte na lidi, kteří nevědí a ani vědět nechtějí co znamená Rastafari. Haile Selassie je všemohoucí, tak to je. A jak dlouho bude? Zatraceně dlouho, protože on je Alfa i Omega, začátek i konec, chápete?

Stokkink: Jo

Marley: Dobrá (smích)

 

Úryvek z knihy: Babylon by Bus, Bob Marley & The Wailers in the Netherlands,toto interview si z archívu můžete i poslechnout a je uloženo >> ZDE <<<                   (Petr)

 

[ 330 – 21.8.2012 ] Rasta and The Ball

Dneska jen velmi krátce , poněvadž nemám žádné informace , pokud by někdo z vás měl uvítal bych je .  Rasta and The Ball je krátký film z roku 1980 a pojednává o nadšení  nejznámějších reggae umělců té doby o fotbal . Mimo Boba se ve filmu oběvuje i třeba další můj oblíbenec Burning Spear (to že jsem měl možnost být na jednom z jeho vystoupení , považuju dodnes mezi mé největší zážitky v životě) či Mutabaruka. Celkově je to velmi cenný film , málokdy se setkáte s takovým náhledem do soukromí .

 

 

Takže zase příště , váš Eboko.

[ 329 – 18.8.2012 ] V Rainbow 1977

Vystoupení z 2.6.1977 je dnes asi nejklasičtější vystoupení , vidělo nebo slyšelo ho miliony fanoušků , ale myslím si že je škoda že se trošku opomíjí vystupení o den dříve a o den pozěji , ve stejném sále.

Koncerty v Rainbow Theatre byly čtyři ¼.6.1977 , jen ten poslední nebyl zachycen na pásku , což je samozřejmě škoda.

  

První vystoupení  je hrozně zajímavé už samotným tracklistem , protože první 4 skladby jdou v přesném pořadníku jako na desce Exodus – „Natural Mystic“,“So Much things to say“,“Guiltiness“ a The Heathen“ , všechny verze jsou o dost delší než jste zvyklí ze studiové desky . Tím pádem je koncert stejně dlouhý jako jiné ikdyž na něm Bob zahrál jen 10 skladeb .Po „I Shot The Sheriff“ na skladbu War navazuje přez 4 minuty dlouhá excelentní verze „No More Trouble“ , myslíte si že to není nic závratného ? Ale je! Normálně má verze vždy kolem 2 minut . Dál po skladbách „Positive Vibration“ a opět krásné verzi „No Woman No Cry“ navazuje závěrečná skladba „Lively Up Yourself“ což je docela raritka , naposledy jí ukončil koncert někdy v roce 1973 , navíc je to velmi dlouhá 14 minutová  verze.

Koncert z 3.6.1977 by mohl být ještě zajímavější  , protože navazuje na excelentní a dnes již klasický výkon z 2.6.1977 , důvod proč tomu tak docela není , je hrozně mizerná kvalita zvuku . Možná hlavně proto je tento koncert tak přehlížený . Nechápu ale proč na pásce je skvlěle zachycen zvuk , přitom zpěv pomalu není slyšet , jestli magič měli daleko od podia , nebo na špatný straně a nebo jestli to byl nákej lacinej šmejd. Každopádně to show hodně ublížilo . Otázkou je , zdali se to dá nějak počítačově vyvážit, a jestli by se to dalo pak poslouchat.  Ikdyž na mě to nějak vliv nemá , tuto show poslouchám poměrně často.

Najdete na ní například krásnou verzi skladby „Concrete Jungle“ nebo „No Woman No Cry“ , zajímavá je ale také závěrečná 12 minutová skladba „Exodus“.

 

Každá tato show jze celkem snadno identifikovat , jediný co mi štve a dokonce mi to i sere , jsou haldy nesetříděných fotek z těchto čtyřech koncertů ,které nevím kam je mám zařadit , v popisku vždycky chybí datum . Snad se mi jednou podaří to správně seskládat , ale kdyby to bylo tak snadné , člověka by to možná až zas tolik nabevilo třídit.

Vybrané ukázky jsou uloženy  >>>ZDE <<< , snad potěší toho , koho fascinuje Londýnská atmosféra koncertů 1977 , stejně tak jako mě a také věřím ,že to není poslední článek k tomuto tématu , váš Eboko.

[ 328 – 15.8.2012 ] Poprvé Holandsku 1976

Minulý měsíc nám do naší skupiny nadšenců  na Facebook přispěl příspěvkem můj dobrý přítel Tanatik , majitel nejlepšího světového webu stouto tématikou , všichni znáte www.bob-marley.es  koncertem , který ani nikdo nevěděl že je vůbec zachycen na audio pásku, tímto mu chci poděkovat . Koncert který je pro mě zajímavý , poněvadž celý pobyt v Holandsku je zachycen velkým množstvím fotografií . Všichni určitě znáte sérii fotek z lodi , pak z nějakého hotelu , či zákulisí koncertu a i samotného koncertu . Jedná se o koncert z 13.června 1976 v Jaap Edenthaal , čili bruslařský stadion v Amsterodamu  (nevím jestli hokejový , oni hokej neumí).

 

Z sběratelského hlediska jde o velmi zajímavý kousek , protože to bylo poprvé kdy se Bob představil s kapelou The Wailers v Nizozemí , později zde koncertoval ještě tuším 4x , velmi pěkně to dokumentuje  knížečka kterou naleznete >>> ZDE <<< . Z různých zdrojů jsem zjistil že koncertu přihlíželo slabých 4000 lidí , přesto je to na poslech velmi příjemná show , avšak nehledejte v ní nic nevšedního . Jsou jiné koncerty z Rastaman Vibration turné kde naleznete různé zvláštnosti , zde žádná zvláštnost není . Koncert má klasický tracklist , ale je radost poslouchat , jak byli sehraní , lidi si taky koncert celkem užívali.

 

       

 

Nenechte se zmýlit slabší návštěvností , v té době to bylo normální , možná i proto že Bob mnohokrát vystupoval v sálech a divadlech s malou kapacitou .Celkově má Rastaman Vibration trošku jiný zvuk , tou dobou ještě Wailers byli trošku jinak poskládaní , na kytary hrával Earl Chinna Smith a Donald Kinsey . Vkládám sem celý koncert který je uložený na youtube a fotografie z koncertu, na překlad knížečky si netroufám , to by mohl někdo z vás. Příjemný poslech, váš Eboko.

[ 327 - 26.7.2012 ] Magická show ve Wisconsinu 1978

Samozřejmě je řeč  především o podvečerním koncertu v Orphenum Theatre dne 25.5.1978 (pro přesnost).

Kdo z vás se trošku vyzná a nebo je tak trošku fanatik jako já , tak hned první skladba která ho napadlekterá na obou koncertech zazněla  je „So Long Rastafari“ převzatá od Couna Ossieho , ale mnohokrát přezpívaná mnoha jamajskými umělci , můžu vám ale říct , že přímo „early“ koncert není zajímavý „jen“ tím.

Celý koncert mě připadá jako jeden velkej experiment i Bob tomu dost přidal . Show začíná skladbou „Sister Chant“ zazpívanou doprovodnou zpěvačkou z I-Threes Juddy Mowattovou (jakožto autorkou) , poté přichází onen celkem známý Rastafariánský tradicionál . „Dobrý večer všem ,dnes byl krásný slunečný den , tak jsem vám zahrál něco ze starého duchovního blues , teď se ale přeneseme do života v „Concrete Jungle“ pronesl Bob ,než začal hrát své klasické skladby…

    

A tímto začíná skladba „Concrete Jungle“ , neskutečná verze ! Nebylo by zas nic tak neobvyklého , že skladba má skoro 8 minut , ale první skoro 3 minuty jsou zahrány instrumentálně . Nevím co se na podiu dělo , jestli se sklízeli bubny z předchozí skladby, kdo ví , třeba se jen Bob zažral příliš do melodie a čekal co z toho vyplyne , každopádně nejlepší živá verze týhle skladby co jsem kdy slyšel ,a že tu mám doma nějakých 100 verzí.

Další velkou zajímavostí alespoň pro mě je samotné zakončení koncertu skladbou „No More Trouble“, která navazuje přímo na skladbu „Exodus“ . Nic takového jsem jinde neslyšel , znám pár takových Bobovo přehmatů , jako z Japonského Tokia, kde Bob spojil  „Stir It Up“ se  skladbou „War“ nebo v Torontu 1978 kdy Bob tak smíchal skladby „Get Up Stand Up“ s „Punky Reggae Party“ že už kapela asi ani nevěděla co se vůbec hraje.

Koncert který přišel na řadu o několik hodin později (ozn. "late") , ve stejný den mě už nepřipadá tolik uvolněný , ten už je zahraný profesionálně , z něho doporučuju si poslechnout skladbu „Rebel Music“ s úžasným kytarovým sólem Juniora Murvina.  Kvalita zvuku se taky hodně liší ,syrová kvalita prvního vystoupení střídá velice kvalitní druhý záznam. Přesto je ale obrovská škoda že se nezachoval celý záznam. Uprostřed skladby „Lively Up Yourself“ je páska nekompromisně utnuta.

Pro konečnou podobu článku ještě zmíním že kapacita Orphenum Theatre v Madisonském Wisconsinu je 1700 sedících nebo 2400 stojících lidí , jestli ale bylo vyprodáno , nevím.

>>> ZDE <<< jsem uložil ukázky skladeb , které jsem dnes zmínil . Váš Eboko .

 

 

[ 326 – 9.7.2012 ] znova o filmu MARLEY

Hned po prvním shlédnutí jsem ve své sbírce hledal , jestli mám úvodní audio záznam skladby „Exodus“ z Bostonu 8.6.1978 . Zadařilo se . Ve filmu je ta skladba celkem dost prostříhána , všechno pochopíte při poslechu .. v místě kde Bob  volá velkého Jah Rastafari . Ale i tak je to bravůrní začátek filmu , co se otevřou vrata ghanské pevnosti odkud není návratu a divák uslyší melodii této slavné skladby,je hned atmosféra na místě . A to ještě příběh enormě dlouhého „muzikálu“ ani pomalu nezačal.

Nemusíme oplakávat , ikdyž přiznám , že jsem se na nové snímky „footage“hrozně těšil , a mnoho jich ve snímku není . Film je ale celkem perfektně prostříhaný , někde se mi teda zdá až moc. Zhruba uprostřed se objevuje skladba „Lively Up Yourself“ ,tady se přiznám ,jsem nehledal a počkal na odborníka z Bob-marley.es . Při této skladbě je protříháno spoustu videoklipů a člověk je zmatenej , z kterýho že vůbec skladba pochází . Ikdyž všiml jsem si malého plus , že asi zřejmě bude zaznamenán i koncert z Toronta  9.6.1978 , odkud právě ona živá verze skladby pochází. Odkud je zaznamenána mimo interview a kraťounkého pohledu ze zákulisí také skladba „Concrete Jungle“ v půlce přeťatá .

O filmu bych mohl psát opravdu dlouho , to spíš na www.bob-marley.es se podívejte s překladačem (možná někdo z vás umí španělsky) , tam máte 28 dílnou ságu o filmu MARLEY . Já ale jen musím změnit názor – film MARLEY mě opravdu velice mile překvapil a to taky i díky Romerovi kterej mě tu poslal titulky . Abych nezapomněl , >>> ZDE <<< jsem uložil skladby , kterým jsem dnešní článek věnoval , příjemný poslech , váš Eboko.

[ 325 – 1.7.2012 ] Bronx „Jam“ Session 1968

Dneska se s vámi chci v mém archívu podělit o pásku , která byla vydražena v aukci Christies  20.prosince 2002 za 26 260 USD. Málokdy se draží na aukcích něco tak syrového. I kopie této pásky jsou velkou vzácností , moc lidí jí ani dneska nemá.

Kazeta z 60´ let , která obsahuje osm verzí písní které jste do dnešního okamžiku nemohli nikde slyšet , kde je mladý Bob zaznamenán v New Yorku . V téhle době měl ambice stát se R´n ´b zpěvákem . Společně s Bobem zpívá některé skladby zpěvák Jimmy Norman , skladatel a pozdější frontman kapely The Coasters . Tato nahrávka vznikla v roce 1968 za pomocí obyčejného magnetofonu , kdy na ní  sám Norman napsal modrým kuličkovým perem nápis „Bob Marley Live“ , zatím co později na stejnou kazetu ještě dopsal číslice 7-1-83 už jinou barvou inkoustu . Bez ohledu na hodnotu materiálu na stejnou pásku pokračoval nahrávat své skladby . Naštěstí ale původních osm skladeb nijak nezmršil. Zachovalo se tak 24 minut velmi vzácného materiálu .

 

1)Wings of a Dove (I Need Your Love So Much) – Bob Marley
2) Stranger on the Shore – Bob Marley
3) One Love, True Love – Bob Marley

4) Splish for My Splash – Bob Marley
5) I’m Hurting Inside – Bob Marley (Na kopiích chybí)
6) Falling In and Out of Love – Jimmy Norman and Al Pyfrom
7) Stay With Me – Jimmy Norman and Al Pyfrom
8) You Think I Have No Feelings – Jimmy Norman and Al Pyfrom

Z Oficiálního webu aukce Christies:

The Bob Marley Bronx Jam Session – jak je zaznamenaný na audio kazetu , představuje jeden ze stěžejních dnů v životě jednoho z nejpopulárnějsích světových umělců.

Když Bob Marley navštívil skladatele a zpěváka Jimmyho Normana v New Yorku na počátku roku 1968 , jeho cílem zřejmě bylo , stát se R&B umělcem . Začlo to v 6h ráno v ulici Valentine Avenue 2119 v Bronxu kde Marley společně s Normanem zaspívali pár skladeb. Marley byl velikým fanouškem jamese Browna a chtěl se naučit co nejvíce od normana o R&B . Na druhé straně i Norman učil vyrovnaností  stylu hraným Bobem , ze kterého se za čas vyvynulo reggae.Během dne společně pracovali na osmi skladbách , Norman hrál na staré piano , Bob hrál na kytaru a jeden z přítomných (kde mimo jiné byla i manželka Boba Rita, a manželka Normana Dorothy) Al Pyfrom zaznamenal písně na magnetofonovou pásku.

Jam session vyšla na jedničku což mělo za důsledek to , že Bob pozval Normana na Jamajku aby zapracoval s The Wailers na prvním velkém záznamu. Pozoruhodné je že některé z těch skladeb které v Bronx Jam zazněli už nezněli jako R&B o které se Bob snažil ho zahrát ale jako reggae, což původně asi nebylo zamýšleno.

Toto „Bronx Jam Session“ je pozoruhodná dokumentace toho , jak se rychle Bobův styl v hudbě rozvíjel .Z syrového R&B stylu k novému stylu reggae , které z něho udělalo mezinárodní hvězdu.Přesto je tato páska velkou neznámou . >>> ZDE <<< je pro vás uložena , příjemný poslech,váš Eboko.

324 – 29.6.2012 ] Massey Hall / Toronto 1975

Normálně bych o tomto koncertu napsal až bůh ví kdy , zaujal mne ale videozáznam , který vylezl na povrch k nám obyčejným posluchačům , z neznámo odkud.V televizní relaci moderátor informuje o smrti Boba Marleyho , ale to že vytáhnou zrovna tento záznam , který jsem ani netušil že je zaznamenaný na kameru , o kterým se ani nikdy niko nezmínil. Měl jsem co dělat abych ho sehnal jako kompletní audio záznam, dneska se mi a určitě i vám nabízí otázka , jestli je fakt zaznamenán jen tenhle kousek skladby „I Shot the sheriff“ , která má na audio pásce tohoto vystoupení neskutečných  9 minut. Ale kdo ví , jsem ale rád že čas od času tyhle „New Footage“ vylejzají na povrch.

 

 

Tenhle koncert byl druhým v pořadí koncertní šňůry turné  Natty Dread v datu 8.6.1975 . Má Luxusní Track-list na kterém nechybí žádné z mega hitů této doby , je zde i spoustu rarit jako např.: „So Jah Seh“,“Nice Time“ či „Talking Blues“. V poslední jmenované a také ve skladbě „Rebel Music“ můžete vyposlouchat zvuk foukací harmoniky na kterou hrával Lee Jaffe. Koncert je z doby kdy ještě na jejich koncerty nechodilo mnoho lidí , a ani Bob a ani jeho The Wailers nebyli kdoví jak populární , přesto je vidět jak Bob na podiu paří . Nechávám tady tu úžasnou „novinku“ + mou nejoblíbenější skladbu z tohoto vystoupení „Nice Time“. Zatím se mějte přátelé , váš Eboko.

[ 323 - 25.5.2012 ] povídání o albu Babylon By Bus

Tohle album mám nejraděj. Co se týče poselství a co se týče hudby je to nejmelodičtější deska , jsou na něm všechny nejklasičtější Bobovo skladby , krom „get Up Stand Up“ a „No Woman No Cry“ , a dneska bych i mohl s klidem říct : „To nejzásadnější z Bobovo tvorby najdete zde“. Je to ale také možná tím , že miluju živá vystoupení a miluju rok 1978.

Dneska cestou z práce jsem ho poslouchal , už snad po tisící. Ale stejně v něm pořád nacházím věci , který mě nutí k zamyšlení. Deska je navrhnuta tak , aby držela vysoké tempo , od začátku do konce , možná vyloženě slabší je skladba „Rat Race“ která se tam rytmicky podle mě nehodí , mohli tam raději dát třeba skladbu „Easy Skanking“ která líp dokresluje atmosféru totohle roku. Bob nikdy nezahrál v tak vysokém tempu odzačátku do konce. Vždy i mimo tohle turné , začínal pozvolna . V Kaya turné , když listujete archivníma koncertama zjistíte , že zhruba tak od 7,8 tracku , a většinou to bla skladba „Lively Up Yourself“ zvýšil o 100% tempo .

Myslím si že Island Records nemuseli hledat moc dlouho , každé vystoupení Boba , ať už v koncertu pro 2000 lidí nebo pro 20 000 lidí mělo grády.Bobovo talent se tu ukazoval více než jindy , podle mě byl na vrcholu . The Wailers  hráli nejlépe v celé jejich historii a nebylo těžké najít skladby které na desku byly použity. Kdo z vás si myslí že Bob dal více šťávy do koncertů z kterých se skladby vybírali , je na omylu. Taky si myslím že všechny koncerty z kterých se čerpalo, musí být někde zaznamenány kompletní , zatím ale vylezl na povrch kompletní pouze koncert z Paříže, z něhož je „Rebel Music“ a „Punky Reggae Party“ . V druhé zmíněné si myslím , že Island Records museli na desku udělat nějaký komerční trik. Není totiž možné že hlediště spolu s Bobem zpívalo skladbu , do té doby absolutně neznámou. Taky si myslim, že závěrečná skladba Jammin je buďto nějak sestříhaná , je krátká , na to , jak jsem z roku 1978 zvyklý . Navíc zde Junior Murvin představuje členy The Wailers, což nikde v tomto roce k slyšení není .

Největší nářez je ale dle mého názoru skladba „Is This Love“ , která se může pro někoho jevit zbytečně dlouhá , mě se ale líbí proluky mezi slokami , uprostřed skladby Junior Murvin rozjede přímo luxusní sólo , nad kterým smekám pokaždý , když ho slyším . Nic podobného jsem v koncertech od roku 1978 neslyšel . Co vám budu povídat , miluju tuhle verzi. Trošku mi jí připomíná verze z kanadského Vancouveru , zhruba o měsíc později , od koncertů z kterých se čerpalo. >>> ZDE <<< jsem jí uložil , třeba mi někdo z vás dáte za pravdu.

 

 

A víte , že skladba „Stir It Up“ pochází z koncertu v Londýnském Lyceu 1975 , který byl přímo zdrojem pro album LIVE!!! (?) .Album je tak naaranžováno , že tu změnu laik těžko pozná.

Tudíž je jasné , jakou hodnotu má pro mě tohle album – Absolutně nejlepší album všech dob !!!

Váš Eboko.

[ 322 – 19.5.2012 ] Trenchtown Rock

Tak už je myslím na čase přidat nějaká témata co mě v poslední době zaujmuli .

Skladba vznikla v roce 1971 , vydána byla pod štítkem  produkce The Wailers- Wail´n´Souls  (rádo se to chybně mnohdy píše , jakožto spolupráce s Lee Perrym) , přesto ale byla vydána na desce African Herbsman , tentokrát ve v produkci Lee perryho v červenci roku 1973.

To je jen takové malé shrnutí , na tom by nebylo nic zajímavého , kdyby se ale skladba zničeho nic neobjevila na řadě koncertech v roce 1975,76,77 a také zcela výmečně na OLPC koncertu na Jamajce 1978 ale také v francouzském  Grenoblu 1980. Touto skladbou Bob začínal snad všechny koncerty v Natty Dread turné 1975 , v příštím roce už se střídala se skladbou „Rastaman Chant/Lion Of Judah“ , a další její verze naleznete i v turné Exodus v roce 1977. Jak také můžete spatřit v dnes již klasickém koncertu z Londýnského rainbow Theatre. A až na pozdější dva vzácné záznamy , přišel útrum.

Pro mě je zajímavostí , že skladba vlastně mimo roku 1971 nikdy nevyšla jako singl , a také jsem nenalezl za ty léta (1975-1980) jedinou verzi ze studiové zkoušky a mám jisté pochybnosti, jestli ji Bob vůbec někdy zkoušel (!). Je to  ale škoda , docela by mě zajímala studiová verze.

 

 

Na poslech sem vkládám tři mé nejoblíbenější verze : první je záznam z koncertu v Lyceu 1975 (který vyšel na dnes již legendárním LIVE!!! albu-viz.foto) , druhou je verze z následujícího roku , z 26.května 1976 z Roxy Theatre z Hollywoodu a tu třetí najdete >>> ZDE <<< , je to zmíněná velice vzácná verze z Uprising Turné z koncertu v Grenoble (3.červen 1980).příjemný poslech, Váš Eboko.

[ 321 - 8.5.2012 ]  I detta hus Bob Marley Bodde 


V překladu ze švédštiny : "V tomto domě žil Bob Marley".
Je to tak zvykem v různých zemích , dávat na baráky kde žil nebo se narodil někdo slavnej cedule s tímto nápisem. Je ale velmi těžké najít nějakou fotografii Boba v blízkosti tohohle domu , aby měl člověk nějaký důkaz , já osobně jsem ještě žádnou neviděl . Pravděpodobně tak bylo učiněno ze vzpomínek sousedů , nebo lidí kteří zde Boba vídali.


Toto je dům, ve kterém Bob žil v roce 1971 s Nashem , Simsem a Rabbitem a kde připrvoval muziku pro Nashův film (viz článek z léta 2010). Tady také vznikl akustický mix písní  s názvem "Acoustic Medley", které o 30 let později vyšli na desce Songs of Freedom . Pokud někdo z vás tento mix nezná , >>> ZDE <<< si ho může poslechnou. To je zatím odemně vše,váš Eboko .


- článek převzat a poupraven (po dohodě s majitelem)  z vebu www.bob-marley.es  

 

320 – 1.5.2012 ] Něco málo o "One Love Peace Festivalu" 1978

Zdravím, dnes jsem si pouštěl nějaké songy z One Love Peace koncertu a dostal jsem chuť napsat pár řádků o tomto "Festivalu", který byl myslím že hodně důležitou událostí jak pro Jamajský lid, tak pro Boba samotného. Navíc,  Festival proběhl 22.dubna 1978, takže před týdnem tomu bylo přesně 34 let. Chtěl bych vám tu napsat o pár událostech, které měli hodně společného právě s připravovaným koncertem. Pod člénkem jsem vám vložil i Full Show s pár fotografiemi. Snad se vám budou líbit. Užívejte,Irie, Petr

 

OLPC 1978

 

Je leden 1978 a Jamajské politické strany „Jamajská labouristická strana" (JLP) v čele s Edwardem Seagou a "Narodní lidová strana" v čele s Michaelem Manleym (PNP) , jsou v krvavé politické válce.

Michael Manley byl zvolen premiérem Jamajky v roce 1972, měl na starosti socialistický program určený k redistribuci bohatství, znárodnění země. Nakonec,  se jeho program ukáže jako finančně neudržitelný, neboť jeho politika odradila zahraniční investory na Jamajce. Začátek roku 1974 Manley nesouhlasí s více konzervativním Edwardem Seagou z (JLP) a oba politici si najmou místní gangstery, kteří jim pomohou zvýšit jejich kontrolu nad mocí.

Bucky Marshall je propuštěn z vězení 9. ledna 1978. Věznice se pro tohoto drogového dealera a překupníka zbraní stala druhým domovem. Marshall byl uvězněn s gangstery z (JLP). Jeden z nich, Claudie Massop se stal hlavním vymahačem (JLP) hned po propuštění.  Ten večer se oba muži podíleli na vyzvání příměří, simbolicky zapálili svíčky v Západním Kingstonu.

Marley byl v tu dobu ještě v exilu v Londýně a byl zaneprázdněn nahráváním u Island Studios, chystal tam své nové album „Kaya“ ,které bylo vydáno ke konci března. V Londýně jej navštívil i Marshall s Massopem. Jejich požadavek byl: Marley musí zahrát na „One Love Peace Festivalu“  22. dubna 1978. Marley je "povinen" hrát na festivalu, protože, jak Massop a Marshall vysvětlili, tento festival pořádalo "12 kmenů Izraele" Rastafari dom, s nimiž Marley Simpatizoval.

 

Na Fotografii je zachycen moment, ze dne onoho Londýnského "reunionu" One Love Peace Festivalu 1978, vpravo Bucky Marshall a úplně vlevo Claudie Massop.

 



Podle zmíněných dvou gangsterů má koncert 2 cíle: Bude poskytovat tolik potřebnou finanční pomoc a sociální zařízení v západních čtvrtích Kingstonu v Tivoli Gardens, Denham Town, Hannah Town a Arnett Gardens. Předpokládá se, že také potlačí politické násilí terorizující obyvatele ve jmenovaných čtvrtích. Marley nemohl tuto nabídku odmítnout.


 

Bob a Claudie Massop v den "One Love Peace Koncertu 1978"

 

Festival, naplánovaný na 22. dubna 1978, který se konal na "Národním Stadionu v Kingstonu" na Jamajce, byl se všemi šestnácti účinkujícími ,zakončený Bobem Marleym & The Wailers. Koncert nabíral nejlepší atmosféru , když Bob během jeho bouřlivého podání písně „Jammin´“, spojil ruce politickým protivníkům  Manleymu a Seagovi, předtím je ale musel nejprve vyzvat na Stage. To zmiňované "vyzvání" byl ve skutečnosti čtyř minutový zpěv právě do písně Jammin, Bob v ní zvolal:

 

“Just let me tell you something (yeah), to make everything come true, we gotta be together. (Yeah, yeah, yeah) and through the spirit of the Most High, His Imperial Majesty Emperor Haile Selassie I, we’re inviting the two leading people of the slaves to shake hands. . . To show the people that you love them right, to show the people that you gonna unite, show the people that you love ‘em right, show the people that everything is all right. Watch, watch, watch, what you’re doing, because I wanna send a message right out there. I mean, I’m not so good at talking but I hope you understand what I’m trying to say. Well, I’m trying to say, could we have, could we have, up here onstage here the presence of Mr. Michael Manley and Mr. Edward Seaga. I just want to shake hands and show the people that we’re gonna make it right, we’re gonna unite, we’re gonna make it right, we’ve got to unite . The moon is right over my head, and I give my love instead. The moon was high above my head, and I give my love instead.”

 

 
Jammin´- OLPC 1978

 

 

„Dovolte abych vám něco řekl, aby se vše splnilo, musíme držet pospolu. (Jo,jo) a prostřednictvím Nejvyššího, Císaře Haile Selassieho, zveme dvě vůdčí osobnosti otroků, aby si potřásli rukama…Ukažte lidem, že je máte opravdu rádi, ukažte lidem že je chcete sjednotit, ukažte lidem, že je máte opravdu rádi, ukažte lidem, že je vše v pořádku. Podívejte, podívejte, podívejte, co vlastně děláte, já jim právě teď sdělím zprávu. Mám dojem, že nejsem dobrý v mluvení, ale doufám, že rozumíte tomu co tím chci říct. Dobře, chtěl bych říct, že byc chtěl pozvat sem nahoru, nahoru na Stage, zde přítomné muže, pana Michaela Manleyho a pana Edwarda Seagu. Chci jen aby jste si potřásli rukama a ukázali lidem, že budete jednat správně a že se sjednotíme. Měsíc svítí vysoko nad mou hlavou a já namísto toho dávám svoji lásku. (nevim jak tu poslední větu přeložit, možná je to nějaké přísloví)   

 

 

 
 
Full Show:  Bob Marley & The Wailers - One Love Peace Concert  22.4. 1978
 
 
 
 
 
 
 

 

[ 319 – 16.4.2012 ] Tři malý ptáčta z Barcelony

Dneska to nebudu nějak lámat přez koleno , dám jen takovou rychlovku . je to reakce na článek číslo 2 z roku 2008 (to je už sakra doba). Tam jsem psal o tom , že skladbu „Three Little Bird“ Bob zahrál na prání  managera koncertu , protože tou dobou letěla hodně reklama na Lois Jeans . Bob teda souhlasil , na sounchecku si skladbu dokonale připravil aby ji dokonale zahrál i živě , bylo to teda taky poprvé a naposled . Byl hrozně mile překvapenej , jak na takovou „béčkovou“ skladbu lidi paří  .

 



Nechci to tu zaplácávat zbytečně oknama z youtube , >>> ZDE <<< naleznete onu živou verzi . Mě jde spíš ale o tu reklamu .  Co vím od Tanatika , byly dva kraťounké spoty , a já vám je zde i s jeho svolením můžu nabídnout , je to celkem zajímavost , reklamy jsou pěkný . tak zase někdy , váš Eboko.
 

 

318 – 8.4.2012 ] Interview z Nového Zélandu

 

Připravil jsem si, pro vás možná známe interview z Nového Zélandu z roku 1979 kde Bob dne 16. Dubna koncertoval ve Western Springs v Aucklandu, toto video, bylo pravděpodobně pořízeno den před koncertem tedy 15. Dubna, takže téměř před 33 lety. Na tomto videu je zvláštní to, že je zde Bobovi díky jeho Patwa špatně rozumět. Pokusil jsem se pro vás toto interview přeložit, ale právě díky patwa, to pro mě bylo natolik složité, že v některých částech jsem musel prostě zaimprovizovat, ale na smyslu odpovědi to nemělo vůbec žádný vliv. Doufám tedy, že se vám překlad bude líbit. Mějte se „IRIE“,  Petr

 

*R: reportér, B: Bob

Bob začal rozhovor o reggae muzice.

B:Jo, Jamajčani ji hrajou. V Americe můžete najít černošské muzikanty co hrajou Funk nebo Blues a  lidi na JA zase hrajou Reggae.

R: Myslíte si, že můžete být snadno kopírován na Jamaice?

B: No, tak můj pohled na hudbu je ten, že může být kopírovaná, rozumíte? Ale ne kopírováním tvořena. Je to jakýsi druh cítění.

Lidi pořát hledají pravdu,  která k nim skrze reggae proniká a má za účel jim sdělit o Rastafarim.

R: Hráli jste dříve rockovou a soulovou muziku?

B:Jo, poslouchali jsme spoustu muziky . Ze začátku jsme museli poslouchat rádio, neměli jsme ponětí o nějakém nahrávání. A všechno co hráli v rádiu jsme poslouchali. Proto máme svojí hudbu, řikáme jí spirituální.

R: Jak dlouho jste Rasta?

B: Jsem rasta od jak živa, ale není to o tom jak dlouho jsem Rasta, je to o tom, jak dlouho mě to naplňuje, protože to co jste, jste od začátku do konce, to nemůžete změnit.  Protože když něco příjmete za své, pravděpodobně později zjistíte, že jste to vyfiltrovali. Takže jsme Rastové od stvoření. Není jednoduché vysvětlit to vzdělávacím způsobem, ale já používám zdravý rozum člověče. Tim myslim, že když něco vystvětluju, tak co nejjednodušším způsobem. Třeba když budu vysvětlovat něco dítěti, dítě to pochopí, víte jak to myslím? Jako Bible, Bible říká: Bůh se vrátí jako Král králů, Pán pánů, Vítězný lev z kmene Judova. A vrátí se s novým jménem a tohle nové jméno  musí být děsivé mezi pohany.

R: Jak důležité jsou dready?

B: Tohle? To je moje identita člověče, jo je to moje identita.

R: Měl byste mít Dready pokud jste Rasta ?

B: Jestli jste Rasta, neměl byste hledat důvody proč je nemít. Víte svoboda je svoboda, neměl byste se nikomu klanět, můžete dělat co se vám zlíbí. Ale svoboda není o tom si říct „Tak, já bych chtěl být Rasta a chtěl bych mít tohle, rozumíte? Musí to být ten naplňující pocit, že to stvořil bůh rozumíte ? Jste sám sebou. žijete jen jednou.

R: Mezi Rastafariány je snad nejvíce diskutována marihuana, jako centrální část filosofie,  oficiálně Ganja, podle Rastů Bylina.  Bob Marley řekl, že kouří půl kila týdně.

B: Čím víc příjímáte bylinu, tím víc přijímáte Rastafari, víte co tím chci říct? My jsme ti co příjímáme bylinu. Bylina je důležitá, ale je mnohem důležitější pro lidi, co jí ještě nepřijímají. Protože to je realita. Není to něco, jak bych to řekl… Není to něco po čem byste toužil,  když se na to podíváte jinak, tak si řeknete :“Bylina. Bylina je rostlina.“ Myslím, že bylina je dobrá pro všechno. Proč ty lidi co chtějí dělat pro všechny něco dobrého (nazývají se vlády a tohle a tamto), proč řikají, že nesmíte kouřit bylinu? Rozumíte?Tohle my nechápeme. A oni jen sedí a říkají „ Ne, nemůžete ji užívat, nemůžete ji užívat, protože vás to pobuřuje !“ Proti čemu?? Proti muži který touži po svých materiálních věcech a touží po tom oblbnout vaši mysl a říct vám „Dobře, teď budete pracovat a potom vás pošleme na důchod“  A všechno musíte dodržovat a poslouchat . Takže bylina vám pomáhá , podívat se na vaše já, místo toho aby jste radši pracoval pro člověka , který z vás chce udělat člověka jako je on. Proč byste se měl poddávat těmto věcem?

R: Měl byste kouřit aby jste byl Rasta?

B: Ne člověče, ale v této době dostanete občas pocit že jste dost silný, trochu si zakouříte, všechno jde v tu ránu bokem. I když žijete ve městě, neslyšíte co se děje ve světě, ale cítíte to. Víte že celý svět se vás snaží zmást, pak máte obavy a nemáte čas na přemýšlení, A bylina je věc , po které si uděláte trochu času na přemýšlení, takže můžete žít ne přežívat. Pokud ji užíváte.

R: Co alkohol?

B: Alkohol vás opíjí člověče. Nemůžete meditovat, protože jste mimo. Bylina je víc uvědomělá.

R: Musí to pro vás být problém, když jezdíte do různých částí světa, někde je to nezákonné nebo, ne?

B:  Je mi to jedno. Těch lidí co jednají nezákoně je spoustu. Většina lidí touží po něčím utrpení nebo zranění, protože tu máme zbraně, vězení, nutí vás chovat se špatně. Ale my chceme nějakou lidskou moc. A jediná lidská moc je Rastafari.

Reportér se Boba ptá na jeho názor na média:

B: Media.Jestli vyhledávám noviny? Chtěl bych udělat spoustu interview, protože to co chci říct chci aby se šířilo dál. Ale občas hovořím s někým, kdo moje interview potom upraví a udělá si z něj byznys. A pokud se projevujete trochu militantněji, snaží se šířit to jako propagandu. Media jsou média, víte jak to myslím Media jsou kontrola. ( smích)

R: Myslíte si, že je dobrý nápad angažovat se do politiky během opozice na Jamaice?

B: Angažovat se do politiky řikáte. Nevím co to znamená. Ale postavit se a hovořit o svých právech, vím co znamená, rozumíte? A je mi jedno kdo ti chlapi jsou. Protože moje práva jsou moje práva, stejně jako můj život je můj, víte? Všechno co mám je můj život. Když si to tak vezmu I ten největší muž byl jednou dítě. Takže nevím kde přišel na to, že může vládnout lidem a prosazovat ďábelské názory. Nepochopím to, nemůžu to příjmou, jsem rebel člověče. Revolucionář, chápete?

R: Takhle vidíte sám sebe?

B: Jo vidím sám sebe jako Revolucionáře, který nepotřebuje pomoct a bojuje s práznýma rukama, jen s hudbou.

B: Rasta je budoucnost (smích) , Jo, Rasta je budoucnost, víte?

 

                                                           

 

 

 

[ 317 – 2.4.2012 ] Edice Burnin Deluxe

Dneska už existuje spoustu 2cd prakticky skoro ke všem Bobovo deskám, spoustu těhle „deluxe“ edic obsahujou živá vystoupení , jako například Rastaman Vibration obsahuje koncert z Los Angeles 1976 ,V Exodus deluxe edici je obsaženo trošku z Londýnského lycea. Vesměs jsou to ale různě sestříhaná alba což se mi moc nelíbí , že nezachovali původní  délku skladeb , ve zvuku přidali různé ozvěny atd.

Jsou tu ale dvě tyto deluxe edice který zbožňuju , obě jsou k deskám z roku 1973 a jsou luxusně provedené . O Catch A Fire budu psát třeba někdy jindy , dneska mě zajímá hlavně Burnin deluxe edice . Jedná se o absolutně luxusní věc , CD 1 obsahuje mimo obvyklých písní dvě verze Get Up Stand Up navíc , ale to není to hlavní . Hlavní je , že CD 2 obsahuje kompletní záznam koncertu v Anglickém Leedsu, přesněji v Polytechnic klubu. Nesestříhaný , nijak nepoškozený , pouze upraveno pro poslech ve stereo kvalitě , což záznamu teda nijak neubližuje. Záznam obsahuje některé sběratelské skvosty jako například písně „Duppy Conquerer“ nebo „Put It On“ , které na žádných jiných deskách nejsou , pravdou ale je že v tom roce 1973 je bob hrál celkem často , jenže zase , kdo k tomu má přístup?

 

 

Mě osobně se se hrozně moc líbí našlapaná verze skladby „Get Up Stand Up“ , takže jí tu společně s zmiňovanou skladbou „Duppy Conquerer“ dávám na poslech. Tento koncert byl třetím od konce z Burnin turné , byl uskutečněn 27.11.1973 . Na tomto koncertu už Bunnyho Wailera zaskakoval Joe Higgs , proto je to poslední zaznamenaný koncert z tohoto roku kde Bobovi asistuje Peter Tosh , jeho „šílená“ kytarová sóla můžete slyšet v některých písních. Tyto koncerty z tohoto roku jsou nesmírně zajímavá , rebelantská atmosféra bez ženských vokálů a ikdyž přiznávám , že na poslech skladeb z tohoto období musí být nálada , ale když je , je poslech radostí. Přidávám i jedinou fotografii , která se z koncertu dochovala , váš Eboko.

[ 316 – 25.3.2012 ] Schaefer festival 1975

Tento festival se konal vždy v létě v letech 1968 až 1976 na hřišti Wollman Skating v Newyorkském Central Parku. Už před tím v roce 1966 se jmenoval festival Rheingold Central Park Music Festival , o dva roky později ale festival převzal hlavní sponzor F. & M. Schaefer pivovar , sládek pro pivo Schaefer. Na festivalu vystoupila krom Boba Marleyho a The Wailers celá řada známých či méně známých hudebníků ,nízké vstupné přispělo k zvětšení popularity , v roce 1967 bylo vstupné 1 dolar a později v roce 1976 to bylo pouze 3 dolary. V roce 1976 převzala sponzorství firma Dr.Pepper , ale vzhledem k množstvím stížností kvůli hluku se Dr.Pepper Central Park Music Festival v roce 1981 přestěhoval na Pier 84 ve West Side . V roce 1983 přišel další sponzor , Miller Beer , který pokračoval až do závěrečného roku

 

Zatím co kapacita místa byla obvykle omezena na cca 6000 až 7000 lidí , rekordní návštěvu 15000 lidí přilákal v roce 1975 Bob Marley a The Wailers . Tento koncert který se konal 18.června 1975 , byl jedním z mnoha v koncertní šňůře turné k desce Natty Dread . Vystoupení bylo zajímavé také tím , že v kapele vystupoval jeden běloch . Lee Jaffe který hrál na harmoniku ve skladbách „Rebel Music“ a „Talking Blues“ .  

Tento koncert je zachycen kompletní  na audio pásku (V dnešní době lze snadno najít kompletní například na Youtube)  , dále také existuje kraťoučký několika sekundový a velmi vzácný videozáznam , který sem také vkládám .Fotografie z vystoupení naleznete >>> ZDE <<< v mé fotogalerii .
Přeju příjemný poslech , váš Eboko.  
 

315 – 25.3.2012 ] 60 minutes

60 minut je velmi uznávaný zpravodajský pořad, který vysílají v televizi CBS v USA každou neděli večer. Tento pořad můžou posluchači sledovat již celých čtyřicet let.

Asi si říkáte co má Bob Marley společného s pořadem 60 minutes. V roce 1979 se zde totiž objevil v reportáži věnované Rasta filosofii. Píšu o tomto rozhovoru s Bobem, protože mě fascinuje způsob života a Rastafariánská filosofie, která byla Bobovým životem. Musím ale říci, že reportáž je poměrně zaujatá, Amarický výklad o "Rasta" klade totiž zase a opět důraz hlavně na Marihuanu a násilí. Ale i tak věřim, že si v tomto videu něco zajímavého najdete. Video zde: http://www.youtube.com/watch?v=Da0VHwJgGFQ    Užívejte, Petr

 

 

[ 314 – 24.3.2012 ] Válka bez žádných problémů

Včera jsem se zaposlouchal do One Love Peace koncertu , ikdyž moc často ho neposlouchám , není tak hudebně kvalitní jako jiné , mnoho koncertů z Exodus turné by ho schovalo po hudební stránky do kapsy , tady je to spíš rebélie jako hrom. Přesto se mi víc líbí koncerty kde jsou the Wailers sehraní ale ono to tak asi mělo být , všechny jamajské koncerty (jakéhokoli data) měli úplně jinou atmosféru než ty z evropského nebo amerického turné.

Přesto je tu obsažena jedna hodně zajímavá verze . Ta je podle mě hodně přehlížena nádhernou verzí skladby „Jammin“ a tak se trošku zapomíná že skladba „War“ je z tohoto koncertu jedinečná a taky pěkně dlouhá , 7 minutovou verzi nikde jinde ani nehledejte. . Bylo to vůbec poprvé co jí Bob s the Wailers zahráli bez přídavné skladby „No More Trouble“ , jedná se o dost vydařený experiment , kapela taky dost dobře zaimprovizovala  konec skladby. Škoda ale ,bylo tomu poprvé a naposled . Skladbu všichni znáte , stejně jí sem ale přihazuji v podobě odkazu na server Youtube ,kdo z vás by chtěl audio verzi bez oněch okecávek ze začátku videa , zašlete mi @,váš Eboko.

[ 313 – 20.3.2012 ] film MARLEY

Už je to skoro 2 měsíce co tenhle „film“ spatřil světlo světa na Berlínském festivalu , kde měl premiéru . Film v uvozovkách je proto že je to spíš dokument , něco takového jako na příklad Rebel Music . Jsem z toho  trochu zklamaný , čekal jsem hraný film jako je například film Ray o Rayovi Charlesovi . Jako by Boba nikdo neuměl zahrát a nebo to asi nikdo nechce financovat .

Na druhou stranu režisér Kevim McDonald sestříhal na dokument spoustu archívů , který jsem ani nevěděl že existujou , to dává sběrateli další rozměr k svému pátrání . Celkem závidím McDonaldovi že si všechno mohl shlídnout a načež z toho pak vybírat , já bych měl infarkt . Trailer všichni znáte , ten sem dávat nebudu , protože píšu z drobným spožděním , novinky mě nikdy moc nezajímali ,spíš jde o to jakej mam na věc názor.

Těším se na tenhle dokument kvůli těm nikdy nezveřejněným záznamům , avšak ale nejsem si jistej tím co mám očekávat a kolik minut nezveřejněného materiálu v „filmu“ bude. Četl jsem rozhovor na www.bob-marley.es  kde píše nějaký člověk který na tom premiérovým promítání byl , a z článku jsem pochopil , že se možná bude jednat spíš o mazání medu kolem huby , profitovat z toho bude jen Marleyho rodina , protože se spíš jedná o další standartní dokument , může to bejt podobný jako s tou slepicí co snáší zlatá vejce . Každopádně můžou to být jen moje domněnky , sám jsem hodně zvědavej na výsledek protože už za měsíc a něco vijde tahle věc na DVD .  Jako ukázku vám sem hážu 5 klipů z „filmu“ Marley.

http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=tBimsuW8mWI

http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=QQju3htBapo

http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=BPXbcdL3-V4

http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=Oqamyb5UG7k

http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=MQJ3_KXXMB4

Váš Eboko.

 

312 – 29.2.2012 ] Interview s Jeffem Cathrowem

Jako nadšený stoupenec Reggae hudby a vize na uskutečnění  první Marleyho show v "San Francisco Bay Area Reggae Hotline" se Jeff Cathrow nikdy nedržel daleko od Boba . V červnu 1976 udělal tento fotograf a novinář svůj vůbec první rozhovor s muzikantem v životě právě s Marleym. Cathrow pokračoval v rozhovorech s Marleym pravidelně během jeho vystupování v San Franciscu. Okamžitě mezi nimi vzniklo přátelství, Marley začal aktivně podporovat Cathrowa v pořizování jeho snímků , což mu umožnilo zachytit některé opravdu originální okamžiky.Například, během rozhovoru z roku 1978, o kterém teď píšu, se Marley zmínil o tom, že by si dal trochu byliny.Cathrow překvapil Boba s dárkem, dvěma palicemi domácí byliny , Bob mu na to řekl: "Ty pěstuješ svatou bylinu chlape? Tak mi udělej fotku, teď to vyfoť člověče!" viz. obrázek.


Tento rozhovor proběhl 19. července 1978. Bohužel dvě části tohoto interview chybí , ale přesto si myslím, že stojí za přečtení.

 

 

JC: "Proč myslíš, že Haile Selassie (Rastafari) je Bůh?"

Bob: "Protože Bible říká, že je Král Králů,chápeš ? Podej mi tu bibli Rasto" ( Samrom podal Bobovi Bibli, ten ji otevřel a začal si pro sebe mumlat "Zjevení 17:14) ".Víš, je tu spousta odkazů, které skutečně ukazují že Selassie je bůh, ale tohle je ta část ve které se mluví o tom, že je to král králů, poslouchej":...a vytáhnou do boje proti Beránkovi. Beránek však nad nimi zvítězí, protože on je Pán pánů a Král králů. Jeho povolaní, vyvolení a věrní jsou mu po boku. Existuje jen jeden Král králů a Pán pánů,pokud vím. "

JC: "Kde je teď?"

Bob:  Co ,jak to myslíš?" Kde je právě teď ' ! Ve tvém vědomí , přece. Žije od jakživa ve tvém vědomí. Každý ho skrývá ve svém vědomí. Vy , když tu začnete chodit do školy, dostanete vzdělání bělocha,proto se mě teď ptáš "kde je?" Protože tomu nerozumíš. Jeho Veličenstvo byl vždy Král králů a Pán pánů, Výtězný  lev z pokolení Judova. Já jsem tu otázku pochopil, protože už jsem na ni odpovídal asi stokrát. Ale teď se zeptám já tebe .Kdo vymyslel kapitalismus, systém ve kterym žiješ?Kdo s tím přišel první? Je ten chlap vubec ještě naživu? Je mrtvej už roky, ale jeho systém žije dál. A co si myslíš  Jeho Veličenstvo? Ten pořád žije, protože nemůže zemřít.Ani v žádném těle nezemře, v ničem.To je moje vědomí.


JC: "Jak šířit tuto ideologii či způsob myšlení k lidem"


Bob: "Bible člověče, Bible je celá věc,každý národ ji má" Můžeš sehnat Bibli v čínský čtvrti, ale nepřečteš si ji, protože je psaná v čínštině a ty čínsky neumíš. Ale pokud by ji přeložili a ty sis ji přečetl,tak zjistíš to samý:  "Král králů a Alfa a Omega ..." Kdo je alfa a omega? " 

JC: (po chvíli) ". Bůh"

Bob: "Ano, takže ty jsi nikdy nevěděl, že jeho Veličenstvo je Alpha and Omega? Už víš proč Ethiopané nikdy nevěděli, že mají svého vlastního Krále ve své vlastní zemi. Jeho veličenstvo je mrtvý, a ti co ho neznali ho těžko budou považovat za boha,protože to není lehký. "



JC: "Co Rastafari znamená?"

Bob:"Ras" znamená hlava, "Fari" znamená stvořitel. V přirozeném smyslu "Bůh". Tohle nikdo změnit nemůže. Víš, jednou přišel bílej chlap a řekl já jsem Ježíš Kristus..Rass Clot !! Pak je tady papež Pavel, kterej když zvedne nad hlavu dítě, zahlásí, že je to Kristus tak mu to všichni sežerou a řeknou "Ano" .  Ale Jeho Veličenstvo je Všemohoucí Bůh, Jeho Veličenstvo je "Ježíš Kristus, Bůh všech, Rasta Fari"
 

JC: "Někdo musí jasně definovat co je Rastafariánství ..."

Bob: "Můj názor je jednoduchej! Věřím v Boha, je mi jedno co řikaj ostatní. Máme tu Krále Šalamouna a Krále Davida, to asi víš, že? Kdokoliv mohl být korunován Králem králů a Pánem pánů. Mohl přijít a říct "Jsem Kristus". Ale pravda je taková pokud by nepocházel z linie Krále Šalamouna a Krále Davida nemohl by to být skutečný Kristus, chápeš? A když si to tak vezmeš, Jeho Výsost, ten pochází ze Šalamounovy linie, to nemůže nikdo popřít. Myslím, že Bůh mu řekl že tak má přijít. A když k tobě promluví bůh, tak se k němu nikdy neotočíš zády a neřekneš si," to není bůh". Takže přišel jako Král králů.. A přivedl na svět černou Afriku. Haile Selassie je Bůh, ať se jim to líbí nebo ne! Lidé budou trpět do té doby, než jejich vědomí pochopí, že Selassie je bůh."

 

JC: "Ano, vše je psáno v Bibli, Kdo napsal bibli.?"

Bob: ". Bible je kniha Abyssinie, ale třeba zrovna tuhle napsal běloch"

JC: "Když ji napsal běloch, proč popírat co napsal?"

Bob: "Napsali tuhle knihu dávno před tim než se Jeho veličenstvo narodil, chápeš? Tuhle knihu napsali už tisíce let zpátky. Ale nenapsal ji běloch, ten ji jenom zasraně upravil. To znamená, že si z ní nemůžeš nic vzít. Bible je Africká historie. Šalamoun, David to všichni byli Afričani, chápeš? Nechápu, že všude vidíš obrázky bílýho Ježíše, takový obrázky ukazujou běloši, protože chtěj bílýho Boha, ale Bůh je černej, chápeš? ČERNEJ !!"

(Zazvonil telefon, Bob zvedl sluchátko a pravil  "Rasta!". Proběhla výměna tří slov, Bob zavěsil sluchátko a pokračoval v konverzaci.)


Bob: "Jestli chápeš to co ti tady celou dobu řikám je na tobě. Já chci aby tvoje uši poslouchali pravdu.Je na tobě co si z toho vemeš, jen chci abys sis byl jistý tím co slyšíš a měl důkaz. Ale neměl bys poslouchat co řiká bible bílého člověka. To je celá pravda ."

 

JC: "Proč tohle nešíříš po celé Africe?

Bob: "Nikdo nemůže zrychlit čas. Musíme se spoléhat na správnou osobu, všechno má svůj čas, můžem na tom zapracovat"

JC: "Kdo říká?"

Bob: "Řikám já, děláme správnou věc"

JC: "Vidíš sám sebe jako Boha?"

Bob: " Jsme děti Nejvyššího, jsme jen děti Nejvyššího to je celá pravda a realita, člověk se nemůže podívat na svůj život a začít žít individuálním smyslem. Každý nemá právo dělat si co chce. Vím, že Bůh je Haile Selassie, On je mocný Bůh. On je ten kdo zachrání chudou planetu Zemi,on je ten kdo zachrání lidi. Kdyby to nebylo určeno Selassiemu, nikdo by neznal Rastafari.  Selassie zachrání Zemi."

(Zde část interview chybí)



JC: "Jakou vládu má Jamaica?"

Bob: "Stejnou jako v Ethiopii, Socialistickou. Jamaica ale ve skutečnosti nemá vládu. To my Rastové kontrolujeme co se na Jamaice děje. Nechceme si brát jejich peníze a taky si je nebereme. My Rastové hlídáme Jamaicu"

JC: "Spolupracují Rastas na Jamajce s předsedou vlády Michaelem Manleym? Mají stejné ideologie?"

Bob: "Ne, Michael Manley Je Marxista, Rasta je monarchie Chápeš?!"

JC: "Myslíte si, že Manley bude svržen?"

Bob: "Nevím,."

JC: "Pokud by se něco stalo Manleymu, co si myslíte, že by se stalo, na Jamajce?"

Bob: "Cokoliv, každá akce má reakci, mohlo by to být i lepší" 

(Shodou okolností, jak Marley na tuto otázku odpověděl v televizi, která byla přímo u něj se objevila tvář Jimmyho Cartera (americký demokratický politik) a J.C. se marně snažil pořídit snímek jich dvou .) viz. obr.


 
JC: "Vaše hudba není  moc podporována v této zemi, ani v rádiu se moc nehraje, dá se s tím něco dělat?"

Bob: "Na Jamajce, odkud pocházíme, ji nikdo tolik jako my nehraje."

JC: "Ale jak tedy může být podporována vaše hudba?"

Bob: "Jenom díky lidem."
 
JC: "Bobe, už jsi někdy hrál v Rusku?"

Bob: "v Rusku? Tam ani hrát nechci, hrát v Rusku budeme jedině když v Ethiopii poběží zas všechno hladce. (V tom Bob začal zuřit) Víš jak to teď je? Půjdeš takhle po Ethiopii a řekneš: "Rastafari!" a lidi ti řeknou : "Jdi pryč! Jdi pryč! NE Selassieho ! ZABÍT ! SPÁLIT ! zabít  Rastafariho!" ! Tohle teď uslyšíš po celý Ethiopii, '! SPÁLIT Selassieho " Spáchali hrozný hřích a ty lidi jsou teď v parlamentu a považujou Jeho Veličenstvo za zrádce,Hajzlové (Fuckaz). A to je přesně ono, pak koukáš a vidíš , že černoši v Ethiopii nemají žádnou hrdost. Ještě aby ji měli po tom co se tam stalo? Vždyť je to jako pytel sraček. A to tam nebyla žádná válka. Všichni byli zaslepení, nechtěli nic řešit, a postavili se zády k bohu. Jediný co řikali bylo: 'Chceme televizi! Chceme telefony! bla bla!-Boom-bum!" Je to hrozné , hrozné, hrozné, hrozné, Rasta "
 
JC: "Co bylina, kterou konzumuješ v hojnosti?"
 
Bob: "Bylina ti pomůže najít sebe sama, když najdeš sebe, najdeš Jeho Výsost"
 
JC: "Co bylo první? Bylina nebo Rastafari?
 
Bob: "To ti nemůžu s jistotou říct, je to jako kdyby ses mě zeptal, jestli byl první život nebo nádech.Nemůžeš žít bez vzduchu, je to pořád součást tebe, chápeš? Co přišlo skutečně první byl Rastafari, pak přišla bylina, bylo to dávno před tím, než jsi začal jíst jídlo..." (zasmál se)
 
Krátce poté se Bob a ostatní připravovali k odchodu. Bob pečlivě podepsal několik autogramů.Zmínil ,že byl vzhůru celou předchozí noc, a že má na zítřek dost nabitý program (vyprodaný sál v řeckém divadle v Berkeley). 
 
Petr
 
 

 

[ 311 – 26.2.2012 ] Patrick Barrat – interview z tuff Gong Studia – část 3 (závěrečná)

Patrick: Mluvíš k „třetímu světu“ jako k celku nebo jen k Africe?

Bob: Takhle to rozhodně nevnímám.Lidé mají právo na slušný život všude.Někteří každý den pracují.Stále existuje spoustu lidí kteří jsou otroky a nemohou se z toho vymanit. Nechápu jak na sebe dokážou být lidi tak zlý , děsí mě to.Nechápu proč tihle lidé určují pravidla.

 

Patrick: Není Afrika jen takový tvůj sen?

Bob: Ne,ne , taková je realita.

 

Patrick: Pojedeš tam někdy bydlet ?

Bob: Jasně člověče. My všichni budeme žít jednou v Africe , i ve francii bude jednou Afrika.

 

Patrick: Jak to ?

Bob: Ale samozřejmě, Francie bude etiopská! Když tenkrát vládli v Africe francouzi,zabrali si území které prohlásili francouzským majetkem.Časy se mění a Francie bude jednou patřit k Africe. Zápas se obrací , tentokrát ale nebude prolita krev , lidi nebudou nuceni. Budou nadšeně souhlasit . Afrika je jako košík s ovocem , lidé se spojí ,protože bůh miluje Afriku.

 

Patrick: Myslíš si ,že lidé na západě nějak ocení , co je smyslem tvojí hudby ?

Bob:  Ano , to netuším. Říkám jim stále , že Rastafari je boží vtělení Krista,že bude jednou vládnout na zemi. Pokud se  o to trošku zajímáte , tak musíte vědět , že Kristus přišel z Afriky (* pozn. Pod článkem).  

Patrick: Myslíš si , že lidé věří v sjednocenou Afriku ?

Bob: Věřím tomu , první se sjednotí Afrika ale věřím taky ve sjednocení všech lidí na zemi.Celému černému kontinentu se říkalo Etiopie , než přišel nějaký běloch a řek : území se bude jmenovat Afrika.

 

Patrick: Máš pocit , že se všechno už teď  formuje správně?

Bob:  To bude trvat ještě dlouho , ale postupem času bude stále více lidem záležet , na jejich identitě. Brzy bude celá pravda odhalena.

 

Patrick: Zdá se mi , že je rodíl mezi  tím , jestli mluvíš „k“ lidu a mluvit „pro“ lid , jak to je ?

Bob: To je pravda. Jsem jako právník. Někdo vysvětluje jaká je situace , a pak právník u soudu mluví jejich jménem.Mluvím s lidmi ale také se snažím mluvit jejich jménem.Chci aby lidi dobře žily.Nemám v úmyslu je podporovat v jejich utrpení. Utrpení musí skončit a tak o tom musím mluvit. Ale snažím se také mluvit o tom co je v životě důležité , jako : láska , poezie , hudba …

 

Patrick: jak potlačit rasové bariéry?

Bob:Lidi se musí naučit žít spolu v harmonii . Aby byl tenhle cíl dosažen , musí se lidi navzájem poznávat , cestovat.

 

Patrick: Co si myslíš o Islámu?

Bob: Všechno co vím je , že muslimové jsou dobří lidé , více ti nepovím.

 

Patrick: Někdy se mluví o konci světa .Řekni mi svůj názor , kdy myslíš že k tomu dojde?

Bob: Konec světa může přijít každý den , stát se může cokoli.

 

Patrick: Co například?

Bob: spadne bomba například. Jediný způsob jak přežít je nebojovat zbraněmi. Pokud používáte zbraně, špatně skončíte ! Já takhle nebojuji , i když jsem zraněný , bůh má semnou plány , co se stane nechám na něm. Přeci skály a kameny nikdy nezabrání vodě v řece téct!

 

Patrick: Kde na světě se ti líbí nejvíce ?

Bob: Saint Ann , vesnice , kde jsem se narodil. V Evropě je v zimě moc zima a v létě moc horko, jaro a podzim je tu příliš krátký . Mě vyhovuje klima jaké je třeba v Africe .

(Bob si jde na chvíli ve dvorku zahrát fotbal )

Bob: Chtěl bych v budoucnu hrát hudbu i trošku jinak , necítím se moc dobře na jevišti. Přál bych si zahrát si jen pár skladeb s přáteli pro pár diváků. Chtěl bych s lidmi rozmlouvat a zároveň jim zahrát pár písniček . To by bylo moc hezké , žít už v pohodě někde na chatě.

Patrick:  Chtěl jsi vždycky hrát jen reggae?

Bob: Já  jsem dříve hrozně rád poslouchal Stevieho Wondera , ale Calypso  byla poprvé hudba kterou jsem chtěl hrát , nevěděl jsem ale jak ho zahrát. Hudba vám otevírá obzory , vede vás do dimenzí , kterým také mnozí lidé nerozumí.

 

Patrick: Co Ganja , jak ta je důležitá?

Bob: Ganja rozvíjí talent .Dokonce vědci by ji měli kouřit. Je dobrá pro meditaci . Měli by vám jí umožnit kdekoli na světě.

( o chvíli později rozhovor pokračuje v nahrávacím studiu )

Bob: Někteří lidé si myslí že koryta reggae brzo vyschnou , ale hudba je zbraní rastů , proto nemůže skončit … Když se objevila disco hudba , lidé přestali poslouchat reggae ale jednou se k reggae vrátí . tam jsou jejich kořeny…

 

Patrick: Co ty posloucháš ?

Bob:  Poslouchej ,  pozorně naslouchej (poslouchá velmi pozorně semnou).Slyšíš to?  Teď to není možná tak slyšet , ale v noci , to je ta správná hudba kterou poslouchám : cvrčci,žáby , zvuky přírody .

Je to dost odlišné od komerční hudby . Poté co natočíme záznam , uděláme obchod, toje byznys . Spíš by se ale měla poslouchat příroda , to je hudba která posiluje lidi , přináší jim slu a rytmus.

(O chvíli později , během zkoušení )

Bob: Víš , takhle si občas hraju na kytaru sám pro sebe . Někdy zpívám , někdy jen hraju , vymýšlím texty . Hlavně k psaní textů potřebuju se hodně koncentrovat.

 

Patrick: A co politika?

Bob: Nejsem ani na pravé straně a nejsem ani na levé. Lidé si myslí , že to nejde , jít uprostřed. Chápeš to ? Ale je to pravda . Když ukřižovali Krista , byly tam lidé na pravé straně a také na levé a všichni byli zloději! To stejné platí s ideologiemi!

 

Patrick: takže tvoje hudba není politická?

Bob:  Lidi říkají že moje hudba je politika , ale ne , já se jen pouze snažím říkat lidem pravdu a poradit jim v tom co je správné. Politici nemají rádi lidi .Mají rádi ty , kteří pro ně hlasují ale nenávidí ty kteří hlasují proti , politika je šílenství . Politici si myslí , že Kristus je mrtvý , protože oni sami ho chtějí mít  mrtvého . Kristus nikdy nezemřel , a to je důvod proč jsem i já tady .

 

Patrick: Jak utrácíš své peníze?

Bob: Rozdávám je. Dávám je sem a tam , denně sem chodí  i stovky lidí kteří tu pomoc opravdu potřebují .Peníze jsou zrodem všeho zla. Peníze byly vytvořeny aby spoutaly lidi , je to náhražka skutečnosti.

Patrick: Máš také kritiky ?

Bob: Nedostanou se ke mně tak snadno , to se budou muset hodně snažit. Říkají , že jsem už hodně svých posluchačů ztratil . Ne , ne , já jsem věrný svým lidem . Nikdo mě nemůže změnit … moje jediná neřest je : střídám hodně ženské .

 

Patrick: Co víš o smrti?

Bob: nemusíme se vypořádávat se smrtí. Všechny významy rastafariánství jsou o životě. Dar od Jaha je život, jen cesty hříchů končí smrtí. Ale pokud člověk nehřeší dobře vím že zázraky se dějí a ti lidé ještě žijí. Vím , že ta cesta je skvělá . Každý máme nad sebou anděla strážného, který nás vede. Lidé kteří věří ve smrt , nevěří v boha . Nevidí že rastafari je bůh , nevědí nic o změnách na téhle zemi.

Není to konec , je to začátek.

Poznámka k (*) – Nevím jak přeložit : „God came out through Ethiopia,known as being Africa according to the tradicion . Haile Selassie is african and ethiopian. He didn´t come as a simple human but as an example.“ Pokud to někdo ví , napište mi @  .

Tohle Interview se mi zdá hodně inspirativní ,tak snad vás potěšilo , váš Eboko .  

[ 310 – 23.2.2012 ] Patrick Barrat – Interview v Tuff Gong Studiu 1980 – část 2

Patrick:Co odmítáš ? (co je Babylon?)

Bob: Ve všem je něco špatnýho a něco dobrýho , dokonce i v oblasti technologií a rozvoje. Ale když běloch  vládne , nechce si připustit , že jeho bratr může být černoch.Lidé by se měli naučit žít pohromadě , v souladu.Přesto že běloši většinou vládnou pomocí kulometů a bomb. Takže černoši jsou diskvalifikováni , možná ale taky diskvalifikují sami sebe protože si pořád myslí , že musí zabíjet , aby přežily.Běloch nedokázal ovládnout svět , teď nadešel čas , přicházejí černoši ….

 

Patrick: na čem je založený tvůj názor bělocha neschopného vládnout lidstvu?

Bob:  Barva pleti není důležitá , myslel jsem to tak , že ten problém je v tom , že běloši vymysleli systém , který si myslí že je jediný správný.Všechno řídí běloši.V každém společenství , najdeš trpitele  a lidi který toho utrpení druhých  využívají. Tomu se říká „systém“.

Patrick: Myslíš že se i Jižní Afrika osamostatní , po vzoru Zimbabwe , býv. Rhodesie ?

Bob: Doufám v to . Věřím že i běloši i černoši začnou bojovat za lidská práva a nedovolí už žádné další rozpory . To přinese spravedlnost , lásku a mír na zemi.Nechceme válčit  proti všem bělochům co žijí v Africe , nechceme je jako černoši rozdělovat pro jejich rasu.

Tam v Zimbabwe je to jiné . Moje slova tam lidé hájí , tam to má všechno smysl .Tam jsem považován za někoho , kdo se vyzná v Afrických tradicích , afrikánismu a Etiopii. V Zimbabwe jsem viděl starou mapu starého kontinentu Abyssinie (Etiopie) , který pokrýval celou Afriku. Bylo to krásné. Také ti povím ,neviděl jsem nikde jinde lidi tak krásně na reggae tančit.Reggae je dobré pro všechny lidi , původem je ale Afrika.

 

Patrick: Jaký je smysl tvého boje za černošskou rasu , mohlo by to nakonec vézt k africké jednotě ?

Bob: já se jen snažím , aby se černoši sjednotily , protože běloši už dostali , co potřebují. Afrika není jednotná , i když mě se zdá že nadešel její čas.Všechny  tyto  africké osvobozenecké hnutí v Africe inspirujeme. S Rastafari , to je nejlepší věc , která může černý lid oslovit .

( @ eboko )

 

[ 309 – 21.2.2012 ] Patrick Barrat – Interview v Tuff Gong Studiu 1980- část 1

Tohle je další z interview které jsem našel na www.bobmarleymagazine.com , původně jsem to sem chtěl vložit najednou , ale zase to rozkouskuju  po částech , rozhovor je to celkem obsáhlý a tak by jste čekali dlouho . Mylsím si že není problém to tu celý postupně dolistovat . Jinak , mám pocit že rozhovor vznikl někdy na začátku roku 1980 ,po vystoupení v Zimbabwe.

 

Patrick:  Vadí ti , když ti lidé říkají , že jsi prorok ?

Bob:  Když to lidé říkají , je to pro mne dobrá zpráva (vybuchne smíchy).

 

Patrick: A První superstar třetího světa.

Bob : Ne , já s tím nesouhlasím . Nerad mluvím o sobě . Já jsem jaký jsem , ne to co lidé chtějí abych byl . Někdo říká že bych měl být politik , tfuj !

 

Patrick:Kdy jsi začal pociťovat popularitu ?

Bob: Kdo ? Já? …. Vždycky jsem byl populární doma na Jamajce , stejně jako teď. To znamená , že když mám pět skvělých přátel , stačí mi to , abych měl pocit že jsem populární.

Patrick: Je tvůj postoj obvykle spíš obraný ?

Bob :  No , ano . Nechci nikomu ublížit , ale nechci taky , aby někdo ublížil mě. Jsem rebel. Někdy se mě lidi ptají na otázky a zajímá mě , jestli to mám považovat za srandu. Všechno ale není sranda , v životě musíme většinou trpět. Žurnalistika je legrační : když někdo s něčím nesouhlasí , mluví nesmysly.

 

Patrick: Je pravda , že tvoje první cesta do USA na začátku šedesátých let , tě vedla k tomu , abys ses stal rastou ?

Bob: Jel jsem do spojených států ale po nějakém čase  se mi to zhnusilo , všude mi říkali že bůh je bílý. Říkal jsem si , co je to sakra za místo! Jediné v co tu většina lidí věří jsou peníze , a jediné čím jsem  se tady lehce mohl stát bylo , stát se otrokem.  Musel jsem si vybrat mezi jejich bílým bohem a černým ježíšem . Vybral jsem si ..

(@ eboko)

308 – 19.2.2012 ] Message to all generations 2.

3."Real Situation" "Skutečná Situace"

 

úryvek: "Well, it seems like total destruction the only solution,

               and there ain't no use -- no one can stop them now!"                           

 

                " Totální destrukce se zdá jako jediné řešení,

                 ale to je k ničemu -- Nikdo je nemůže zastavit hned!"

 

Pokud jste poslouchali tuto píseň někdy jen instrumentálně, možná jste si řekli, že je to moc pozitivní a veselý song, ve skutečnosti to je ale jedena z nejradikálnějších a antipolitických nahrávek vůbec. "Real Situation" Nabádá k zamyšlení nad tím, že veškeré vlády a systémy světa jsou natolik zkorumpovány a poškozeny, že je potřeba je zbavit veškeré moci a začít znovu.Právě pozitivní melodie tohoto songu vás musí vést k myšlence, že totální destrukce, jak se zde zpívá, má ve skutečnosti význam nenásilný.

4."Redemtion Song" "Píseň o vykoupení"

 

úryvek: "Emancipate yourself from mental slavery,

                   none but ourselves can free our minds."

               

Je to krásný kus hudby pouze s pomocí Bobova hlasu a jeho kytary.Bob zde převzal některé výroky Marcuse Garveyho, hlavně ty ve kterých říká, že otroctví nebylo nikdy uplně zrušeno (které jen pozměnil).Je to opravdu pěkný kus hudby a poezie.

                  

307 – 18.2.2012 ] Message to all generations

Bobovy songy mají v sobě jak on sám říkal "Message" poselství. Dodnes si z jeho "Message" bere inspiraci mnoho hudebníků, umělců, ale hlavně obyčejných lidí, ve které Bob do konce svého života nepřestal věřit. Za sebe mohu říci,že se budu snažit o to,aby Marleyho proroctví bylo inspirací pro mé potomky, stejně jako je pro mě. Chtěl bych zde pár takových textů, u kterých si myslím, že je "message" hodně hluboká vypsat a pokusit se vám vysvětlit jaké poselství v sobě skrývají...

1. "Them Belly Full (But We Hungry)"  "Jejich břicho je plné(ale my jsme hladoví)"

 
úryvek: "Them belly full but we hungry
             A hungry mob is an angry mob"
 
             "Jejich břicho je plné,ale my jsme hladoví
             A hladoví dav je Naštvaný dav"


Tato píseň nejen že varuje před rozhořčeným davem, poukazuje také na to, že hudba a tanec vám může pomoci přestat myslet na vaše všední problémy. Marley původně vydal tuto píseň na Natty Dread albu, ale hrál ji pro lidi až do konce svých dnů.
 
 
2."War"  "Válka"

úryvek: "Until the philosophy which holds one race superior and another inferior is finally and permanently          discredited and abandoned, everywhere is war, me say war."                                                                  

             "Dokud Filosofie, která drží jednu rasu nadřazenou a druhou podřazenou, nebude konečně trvale zdiskreditována a opuštěna, všude bude válka, řikám válka"

 

Není pochyb o tom, co Marley chtěl říci svou písní  "war", je to jasné poselství proti rasismu, škatulkování a chudobě. Mluví hlavně o problémech v Africe (většina z nich stále přetrvávají), ale také obecně o celosvětových problémech.Tato píseň vznikla na základě Marleyho inspirace ze slov Haile Selassieho, které pronesl na setkání OSN v roce 1963.
 
A další dva zase příště :) Petr
 

 

[ 306 – 17.2.2012 ] Živě v Philadelphii ´78

Rozhodně to nebylo poprvé co v roce 1978 koncertoval v Pensylvánii , o 5 dní dříve už zahrál v dnes již legendárním Stanley Theatre v Pittsburgu. Je zajímavé že tento koncert v  Philadelphijské Spectrum Theatre (jak celý název zní) z data 5.6.1978, zachycují hned dvě pásky rozšířené mezi sběrateli jako AUD 1 a AUD2.

V tomhle případě se mi ale vůbec nechce věřit že by se jednalo o koncert zachycený ze dvou úhlů , i přesto že pásky mají rozdílnou kvalitu zvuku,v  AUD1 spíše převažuje zvuk arény , kdežto v AUD2 je to naopak .  Možná že je to zase dílo nějakého vtipálka . Skladby na pásce  AUD1 totiž hodně přeskakují v pořadí, některé skladby jsou vypuštěné úplně. Obyčejnému posluchači tenhle fakt může být ukradený , když ale člověk se trošku chce orientovat v tom , kolik koncertů bylo zaznamenáno , díky těmto vtipálkům se asi nikdy všichni nedostaneme ke stejným číslům , což mi docela vadí. Člověk si to musí prostudovat sám , nemůže se na nic spoléhat.

Abych to ale shrnul. Koncert je to velice solidní . Líbí se mi , jak Bob úplně ignoruje prodej desky Kaya a na vystoupení  dávno před prodejem hraje skladby jako „Is This Love“ , „Running Away“ a „Easy Skanking“ .  Koncert je (ještě spolu s tím Bostonským o 3 dny později) ale charakteristický jinou událostí . Na tomto koncertu byly dva kytaristé , což bylo vlastně v historii the Wailers poprvé. Na podiu se objevil spolu s Juniorem Murvinem i Al Anderson , a jejich spojením vzniklo něco co se nedá ani snad slovy popsat, kdo má rád kytarová sóla, tak mi dá za pravdu . Jako ukázku bych sem vložil skladbu „Lively Up Yourself“ kde je spojení dvou kytaristů nejpatrnější , kdo ji chce slyšet , napište si o ni @ , to je pro dnešek vše , váš Eboko.

 

305 – 13.2.2012 ] Live in Oakland Auditorium 1979

Tento koncert je datován na 30. listopad 1979.Marley byl jeden z nejimpulsnějších hudebníků té doby.Jeho koncerty měli tu nejlepší atmosféru na světě.V této Show Marley již po několikáté dokazuje, že mu talent na jeho live vystoupení nechybí, a my máme velké štěstí, že toto excelentní živé vystoupení bylo zaznamenáno jak v audio tak i video podobě.


Show Bob zahajuje oblíbenou skladbou "Positive vibration". Celkem záznam obsahuje 20 klasických Marleyho písní, včetně "Them Belly Full (But We Hungry)", "I Shot The Sheriff", "No woman,No Cry", "Exodus", "Is This Love? ", " Jammin " nebo " Get Up Stand Up ". The Wailers jsou jako vždy výborně sehraní a ukazují Oaklandu, proč jsou zrovna oni označováni za nejlepší doprovodnou kapelu té doby. Tato Show je zároveň historickým okamžikem, ne jen proto, že je zachycena na audiu a videu, ale také proto, že se na šest přídavkových písní ke kapele připojil kytarista  z Rolling Stones Ron Wood.Na odkaze uvedeném níže si můžete pustit celý záznam této show,věřím, že se vám bude líbit. Petr



Live in Oakland Auditorium 30.11.1979 (Full Show): http://www.youtube.com/watch?v=sGXcH7A3K3M
 
 
 
 
 
Oakland Auditorium 30.11.1979 
 
 
 
 
 

304 – 12.2.2012 ] Live in Berlin 1977

Dnes jsem po dlouhém brouzdání po internetu v různých archivech a hlavně při sledování skvělých videí objevil jedno zcela vyjímečné, nevím jak pro vás,ale pro mě určitě, protože jsem ho nikdy předtím neviděl. Jak je známo, video se objevilo v osumdesátých letech v německém dokumentu "Spuren Des Reggae (Po stopách Reggae)".Co s jistotou ale nevím, je místo kde byl záznam pořízen.Pravděpodobně se jedná o záznam z Eissporthalle v Berlíně ze dne 18. května 1977 během turné Exodus.

Záznam je horší kvality, ale to vás nemůže odradit od zážitku, který na vás čeká po shlednutí tohoto záznamu se skladbou "Lively up yourself".Bobův fenomenální hlasový a taneční projev v tomto záznamu je Božský.Užijte si ho.Petr

Lively up yourself-Live in Berlinhttp://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=XgQtSppjdpI#!

 

Snímek přímo z Berlína nemám , tento zachycuje atmosféru koncertu o dva dny dříve z  16.5.1977 Heidelbergu

 

[ 303 – 5.1.2012 ] Stop killing one another

Tak jsem probíral dema z let před rokem 1973 a našel jsem tenhle zajímavej počin . Spoustu lidí si myslí že tahle skladba „Stop Killing one Another“ pochází až z roku 1980 . Spíše ale převládá názor že skladba pochází z JAD studia z roku 1968 . Já si to taky myslím , když se do skladby zaposloucháte , poznáte ještě nevybroušený hlas, v roce 1980 by Bob skladbu zazpíval , myslím si úplně jinak.

Inspirací  mohla být kniha Neely Fuulera Juniora stejného názvu , která měla ve svých letech velký vliv na rozvoj černošského hnutí , to je ale pouze domněnka.

   

Teď k pásce , kterou jsem dal k poslechu >>> ZDE <<< , záznam je to na tu dobu velice kvalitní , místy sice "skáče“ zvuk , ale co mě rozesmálo , ve ¾ délky pásky najdete kraťoučký snad minutový záznam něčeho , co sem vůbec nepatří . Myslím si že prostě vzali na Bobovo nahrávku kazetu kterou měli zrovna po ruce a neřešili že na ní byli předtím nějaké zprávy . Rozesmálo mě to poněvadž to byly technici asi takový jako jsem já . Přesto ale skladba zajímavá , a jak bylo Bobovo zvykem , náležitě si ji vychutnával.Fotografie které jsem vložil asi nesedí k záznamu , pocházejí z domu Johnyho Nashe a Dannyho Simse z roku 1968. Příjemný poslech , váš Eboko.

 

TOPlist
aktualizováno: 17.06.2017 19:57:52